Echo24.cz
-
O oslabení katolicismu se nejvíce zasloužil hluboce věřící člověk, jakým byl Masaryk
Na rozdíl od většiny evropských národů, kde byla víra pilířem národní identity - například v Polsku, Irsku nebo Bavorsku – Češi chápali náboženství jako nástroj cizí moci. Katolická církev byla v jejich vědomí spojena a Habsburky a byla vnímána jako opora habsburského absolutismu a nástroj pobělohorské rekatolizace a germanizace. České národní obrození v…
-
Měla by se ČT a ČRo omezit na zpravodajství, kulturu, vzdělávání? SHORT
Měli by se čeští politici poučit v Dánsku a Norsku? Obě země skutečně přešly na financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. A dokonce podle Terezy Matějčkové došlo v Dánsku i k omezení veřejnoprávních médií na zpravodajství, kulturu, vzdělávání.
-
ČT a osm miliard ročně. Kdo hraje roli užitečných idiotů?
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů minulý týden poslala do druhého čtení návrh na zrušení rozhlasového a televizního poplatku a převedení financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Kde jsou hlavní problémy ČT a Českého rozhlasu?
-
Prezident nemůže svá politická přesvědčení prezentovat jako pravdy k nahlédnutí
Klaus i Pavel se každý svým způsobem 28. října vyjádřili k situaci ohledně České televize. Současná hlava státu mluvila i o Masarykovi a pravdě. „Ze strany prezidenta tam byl určitý paternalismus. S tím já mám problém, protože v politice moc pravd není. Existují různé druhy nebezpečí? Ano. Ale už se v politice nemusíme shodnout, jak na to zareagovat,“ říká…
-
Kdo nejde s námi, jde proti nám. Měl lepší projev Pavel, nebo Klaus? Lži o ČT
Klaus i Pavel se každý svým způsobem 28. října vyjádřili k situaci ohledně České televize. Současná hlava státu mluvila i o Masarykovi a pravdě. „Ze strany prezidenta tam byl určitý paternalismus. S tím já mám problém, protože v politice moc pravd není. Existují různé druhy nebezpečí? Ano. Ale už se v politice nemusíme shodnout, jak na to zareagovat,“ říká…
-
Generace poškozených dětí? „Inkluzi je třeba přenastavit“
Inkluze, tedy začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol, byla zavedena ve své současné podobě skoro přesně před deseti lety. A od té doby budí emoce, což se stalo i v případě aktuálního návrhu ministra školství Roberta Plagy (za ANO), jenž mimo jiné počítá s tím, že od září 2027 ukončí přidělování asistentů jednotlivým dětem a…
-
Selhání státu v přímém přenosu. Občanskou válku v Evropě začaly děti
Kdo začal protesty ve Francii a kdo je nakonec ukradl. Je to povstání privilegovaných, nikoliv zbídačených. Začalo to v oblastech, do kterých se už nyní nalily miliardy. Penězi se zjevně integrace řešit nedá. Bude se muset zakročit jiným způsobem.
-
Rekviem za matematiku. O smyslu a budoucnosti matematiky v éře AI
Má matematika ještě budoucnost? Nedávné průlomy v umělé inteligenci dokazují, že už dokáže řešit i velmi obtížné matematické problémy – a její schopnosti se právě v posledních době výrazně posunuly.
-
Na vizitce CEO, v hlavě začátečník. Jiří Koleňák o slabinách manažerů a výchově budoucích elit
Řada českých manažerů se do vedoucích funkcí dostala spíše shodou okolností než díky skutečným předpokladům vést lidi. Mnozí navíc nedokážou přiznat chybu, předat odpovědnost nebo včas odejít. „Spousta lidí ve vedení firem má nastaveno, že jejich, byť nevyřčeným, přáním je, aby se s jejich odchodem všechno zhroutilo,“ říká v Hrotcastu moderátora Petra…
-
Nepokoje v Itálii jako válka dětí. Jsou menšinou ve stárnoucí společnosti
Na Echo Poradě dnes diskutují Tereza Matějčková, Maciej Ruczaj, Jiří Peňás, Martin Weiss a Dalibor Balšínek. A mluví se hlavně o tom, Kdo začal protesty ve Francii a kdo je nakonec ukradl.
-
Proč si sami ničíme štěstí? Tereza Matějčková vysvětluje, proč nás přitahuje sebedestrukce
Proč opakujeme stejné chyby, zamilováváme se do nesprávných lidí a jednáme proti vlastním zájmům? Americký filozof Todd McGowan tvrdí, že sebesabotáž není lidským selháním, ale přirozenou součástí našich tužeb. A může být dokonce cestou ke svobodě. Víc v nové epizodě podcastu Terezy Matějčkové Pravda Neexistuje.
-
Občanskou válku v Evropě začaly děti. Jak dopadne souboj Rakušana s Grolichem
Kdo začal protesty ve Francii a kdo je nakonec ukradl. Je to povstání privilegovaných, nikoliv zbídačených. Začalo to v oblastech, do kterých se už nyní nalily miliardy. Penězi se zjevně integrace řešit nedá. Bude se muset zakročit jiným způsobem. Vyhraje prezidentské volby Jean-Luc Mélenchon? Nebo spíš Marine Le Penová?
-
Přežije matematika? Jaká je její budoucnost v éře chytrých strojů
Když jsme tento Salon připravovali, dali jsme mu záměrně provokativní pracovní název „Rekviem za matematiku?“. Navazujeme tím na nedávné průlomy v umělé inteligenci, která, zdá se, už dokáže řešit i velmi obtížné matematické problémy – a její schopnosti se právě v posledních době výrazně posunuly. Terence Tao, držitel prestižní Fieldsovy medaile, jakési…
-
Filosofie vlastní sabotáže: Proč je dobře, že si kazíme život
Do omrzení se oddáváme zlozvyků, ač si nenalháváme, že nám prospívají, zamilováváme se do nesprávných lidí nebo si sami opakovaně maříme příležitosti. Proč jsme nepoučitelní? Americký filozof Todd McGowan přichází s podnětnou tezí: sabotáž sebe sama není nešťastnou odchylkou od jinak rozumného úsilí o štěstí. Spíše patří k samé podstatě touhy. Patrné je to…
-
Češi si stále představují politiku jako boj dobra se zlem
Není tajemstvím, že Češi chovají nedůvěru k politickým stranám. Přitom ještě v 60. letech 19. století většina české veřejnosti pohlížela na politiky jako na národní reprezentanty či dokonce ochránce národa. Tehdy existovala poměrně silná víra, že politickou prací lze dosáhnout zásadních změn v rámci monarchie.
-
Grolich jako poslední spasitel lidovců. Přijde revoluce, nebo stranu definitivně pohřbí?
Jan Grolich má být spasitelem lidovců. Populární jihomoravský hejtman slibuje radikální proměnu strany a po úspěchu v senátních volbách má navíc silnější mandát i celostátní ambice. Dokáže ale ze skomírající tradiční strany udělat moderní politickou sílu, která osloví i voliče mimo její dosavadní základnu?
-
Univerzity mají vychovávat ke kritickému myšlení. Zničí ho umělá inteligence?
Echo Salon Ondřeje Štindla na téma přežití humanitních věd. Mezi mladými lidmi podle různých měření klesá schopnost porozumět psanému textu a s tím i zájem a vůbec schopnost vnímat literaturu, jíž se některé humanitní obory zabývají. I na vysokých školách „řádí“ umělá inteligence, která může nabourat dosavadní způsob výuky. O tom, jaká je role vysokých škol…
-
Přiletěl, odvolil, zmizel. Pavlův volební cirkus s tryskáčem a podezřelými otazníky
Echo Porada se věnovala nejen povolební situaci, ale řešil se i prezident a jeho volební den. Petr Pavel nejprve oznámil, že kvůli dovolené vynechá komunální volby, po vlně kritiky ale obrátil a soukromým tryskáčem přiletěl z Maroka do Prahy, v domovském Černoučku odvolil a hned se vrátil na dovolenou.
-
Prezident udělal z voleb frašku. Proč vadil marketing u Babiše, a Grolichovi se tleská?
Echo Porada se věnovala nejen povolební situaci, ale řešil se i prezident a jeho volební den. Petr Pavel nejprve oznámil, že kvůli dovolené vynechá komunální volby, po vlně kritiky ale obrátil a soukromým tryskáčem přiletěl z Maroka do Prahy, v domovském Černoučku odvolil a hned se vrátil na dovolenou. Napravil tím svůj přešlap, nebo jen ukázal, že význam…
-
Biohacking má slepé místo. Co o nás prozradí kůže a hormony
Hostem Hrotcastu byla Elizabeth Pavlíčková, dermatoložka a zakladatelka GALEN DERMA. Kůže může být jedním z prvních míst, na kterých se projeví zdravotní problém, říká lékařka a vysvětluje, jak mohou změny pokožky, vlasů nebo ochlupení upozornit například na hormonální potíže a proč by pravidelná kontrola u dermatologa měla patřit k běžné prevenci.
-
Umělá inteligence píše mizerné eseje. O budoucnosti humanitních věd
Často čtu, že žijeme na počátku posthumánní, postlidské doby. Termín „humanitní vědy“ má tu lidskost už v názvu. Znamená to, že se nutně stanou naprosto irelevantními? Anebo naopak pomohou zaručit, že specificky lidský způsob vztahování se ke světu, ptaní se, vnímání přežije? O humanitních vědách se poslední dobou hodně mluví. Nebývají to ale slova, jež by…
-
Prezidentem na půl plynu, práce na Hradě jako vedlejšák
Petr Pavel se rozhodl místo komunálních voleb jet do Afriky na rallye. Jak velká chyba to je? „Je to chyba hlavně nepochopitelná. Jestli je za tím tak strašlivá vášeň pro motorky, že mermomocí musí, tak je to spíš na psychiatra. Nicméně to otevírá precedens,“ říká Jiří Peňás.
-
Kdo vyhraje Rallye Praha – Marakéš. Prezident jede na půl plynu
Petr Pavel se rozhodl místo komunálních voleb jet do Afriky na rallye. Jak velká chyba to je? „Je to chyba hlavně nepochopitelná. Jestli je za tím tak strašlivá vášeň pro motorky, že mermomocí musí, tak je to spíš na psychiatra. Nicméně to otevírá precedens,“ říká Jiří Peňás. „Zásadní charakteristikou politika je, že má vizi, kterou chce prosazovat. A to…
-
Rychleji, ale hnusně. Komu pomůže novela stavebního salónu?
Novela Stavebního zákona jako téma Echo Salonu Jiřího Peňáse. Z pohledu kritiků hraje do karet developerům a způsobí rozvolnění památkové ochrany a vůbec pravidel, podle kterých by se v civilizované a kulturní zemi mělo stavět. Salon tedy bude o plusech a mínusech navrhované novely, ale také, co vlastně a jak by se mělo v téhle zemi stavět.
-
Každý nepovedený barák se dá zbourat. Nový stavební zákon: čemu pomůže a co ohrozí?
Tématem Salonu Echa bude novela stavebního zákona, která má výrazně urychlit stavební procesy, usnadnit výstavbu, zbavit se zátěže přebytečné byrokracie. Z pohledu kritiků však novela hraje do karet developerům a způsobí rozvolnění památkové ochrany a vůbec pravidel, podle nichž by se v civilizované a kulturní zemi mělo stavět. Debata, do níž přijali…
-
Přítel není jen opora. Je to riziko
Přátelství bývají živá v těch obdobích, kdy se společnost mění a zděděné vztahy se stávají méně stabilní. Snad bychom tedy mohli očekávat, že žijeme v době stvořené pro přátelství. Výzkumníci však sledují spíše opačný trend: s přáteli se osobně stýkáme méně často než dříve a trávíme s nimi méně času. Navíc vzniká šedá zóna důvěrnosti s chatboty. Je to už…
-
Babišův návrat k moci jako odveta za rok 1989? Spor o ekonomickou transformaci nikdy neskončil
Kdo měl po listopadu 1989 řídit československou ekonomickou transformaci? O vliv se tehdy hlásili i lidé z podnikové praxe, hlavní roli ale nakonec získali ekonomové spojení s Prognostickým ústavem. Podle jednoho z pohledů, které zaznívají v Echo Poradě, tento spor nikdy úplně neskončil a pozdější nástup Andreje Babiše lze vnímat i jako návrat části…
-
Josef II. položil základy moderního státu a umřel zklamán
Reformy císaře Josefa II. představují mezistupeň mezi pozdně stavovským modelem státu a liberální občanskou společností. Ovšem josefinské zrovnoprávnění poddaných ve smyslu „státních občanů“ nemá nic společného s liberálním konceptem politických práv občanů. Stále přetrvává víra v neomylnost autoritativního státu. Základem legality není demokratický souhlas…
-
Havel z politiky odešel jako vítěz, který mnoho věcí prohrál
Byl Václav Havel silnější jako disident než jako prezident? Vysoká politika ho podle některých diskutujících připravila o otevřenost a schopnost vidět věci z různých úhlů, které ho charakterizovaly před listopadem 1989. Kritika míří i na dnešní „havlovské sirotky“, jimž jsou vyčítány nesnášenlivost, dogmatismus a přesvědčení o vlastní pravdě.
-
Havlův život změnily ženy. Prezidentství bylo i řešením jeho soukromých problémů
Václav Havel zažil dva zásadní životní zlomy. Prvním bylo zvolení prezidentem na konci roku 1989, druhým sňatek s Dagmar Havlovou. Jak velkou roli v jeho politické dráze hrály ženy a osobní vztahy?
