Echo24.cz
-
Jak jsem díky Milionu chvilek konečně pochopila Čtyři dohody
„Koukej, co jsem si včera večer vyrobil,“ mrkne na mě u oběda kolega průvodce a zaloví v ohyzdné kabele s logem cestovky, kterou musíme povinně nosit, aby turista poznal, komu se příště vyhnout. Vytáhne Večerníčkovu čepici, kterou si promptně nasadí, a čeká na pochvalu. „Paráda,“ kývnu nedůvěryhodně. I většímu diplomatovi, než jsem já, by dělalo potíže…
-
Manosféra jako hrozba pro zdraví. Aneb co se do zprávy ČTK nevešlo
„Manosféru by úřady měly vnímat jako hrozbu pro veřejné zdraví, tvrdí studie.“ S tímto titulkem jste se mohli v uplynulých dnech setkat na řadě domácích zpravodajských serverů, které rutinně přebírají výstupy České tiskové agentury (ČTK), jež tento pochybný materiál připravila. Čtenář se zde dozví o „studii“ v odborném medicínském žurnálu The Lancet, kde…
-
Pohled do očí motýla má větší hloubku než moudrost věků
Současná doba přináší tíživé noční můry. Někdy kolem čtvrté ráno se budím s mučivými pochybnostmi o světě a o sobě, trápím se ruskou agresí proti Ukrajině, terorem Húsiů v Rudém moři a dělám si starosti s budoucností liberální demokracie, mých dětí a Knihovny Václava Havla. Budím se přiměřeně neodpočatý, mrzutý a není se mnou žádná řeč.
-
Zbožný baník v Gelnici
Kdyby někdo, třeba medvěd, sledoval počínání toho zjevu, který jsme opustili v minulém díle, velmi by nad ním kroutil hlavou. V hlubině jakýchsi slovenských hor se za krásného letního podvečera z hlubokého lesa vynoří postarší muž celý schvácený a odraný a rve pětatřicetikilový bicykl do prudkého svahu. Jak se tam asi ocitl? Proč si vzal na cestu lesem…
-
Bezdomovectví není cihla, co vám spadne na hlavu
Když jsem v sobotu vlekla svou turistickou skupinku kolabujících studentů Pařížskou – dětičky chodily pěšky už celou hodinu a půl a na povážlivě slábnoucích nohou je držely už jen bonbony z příhodně nastraženého krámu s cukrovinkami – vidíme, jak se u paty Svatého Mikuláše válí příšerně špinavý chlap s igelitkou. Působil brutálně zanedbaně i na poměry svého…
-
Šibenice, injekce, popravčí četa
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z května a června minulého roku 52 procent Čechů podporuje zavedení trestu smrti. V Evropě v tom nejsou zdaleka sami. V Británii, podle průzkumu YouGov z března 2022, je 58 procent pro popravu teroristů. Vysoká podpora pro trest smrti je tradičně také na Litvě. V roce 2021 francouzský think-tank Fondapol se…
-
Mor nonkonformní konformity
Ve Štrasburku byla odhalena socha s názvem Oranžový mor. Monstrózní zlatý Donald Trump sedící na zádech podstatně hubenějšího a menšího „obyčejného člověka“. „Sedím na zádech člověka. / Pod mým břemenem klesá,“ říká inskripce na podstavci – kdyby náhodou někdo nepochopil, co nám chtěl dánský umělec Jens Galschiøt sdělit.
-
Bílý muž nemá žádný, tlustí čtyři. Kolik bodů oběti máte vy?
Zatímco Maslowova pyramida potřeb je všeobecně známá, Walshova pyramida obětí se do všeobecného povědomí zatím nedostala. I autorka tohoto textu, jinak velká fanynka progresivismu, zejména kvůli jazykovému obohacení, na ni narazila náhodou, když ji akvizice dalšího zdařilého výrazu – nepraktikující běloška (epesní!) – vyloženě navnadila ještě si rozšířit…
-
Frázovití lidé a samopohyb systému
Ještě v pondělí kázal francouzský prezident papeži o tom, že „Evropská unie – to je respekt, mír a rovnost“, aby mu v průběhu týdne zahořela země ve jménu hodnot dosti odlišných. A to doslova. Původní blokáda, jež začala už o tři dny dříve na Lycée Paul-Éluard v Saint-Denis, v chudé části pařížské aglomerace s velkým podílem obyvatel přistěhovaleckého…
-
Jako v kašpárkově: Havlová oceňuje Havla
Devadesátiny Václava Havla jsou skloňovány v posledních dnech horem dolem a ještě několik dní budou, jelikož na ně dojde až v pondělí pátého října. Možná se někomu takové adorování může už zajídat, může ho považovat za neblahý kult osobnosti, ale já si naopak myslím, že když je koho za co velebit, dělat se to má, nejen dokud si toho člověka osobně…
-
Ujo na korze v Sabinově
Otočil jsem se a spatřil dvě malé bosorky, asi tak třináctileté, culily se na mě, a jako duch poletující Vladimir Nabokov s nimi. Ujo, mohli by ste nás odfotiť? zopakovaly žádost, kterou jsem minule skončil první díl (východo)slovenské výpravy. Ale samozřejmě, řekl jsem překvapeně i polichoceně, avšak rozhlédl jsem se pro jistotu opatrně po okolí. Rozsáhlý…
