WN24.cz
-
Vědci objevili materiál, který by mohl výrazně zvýšit účinnost solárních panelů
Vědci z Oxfordské univerzity identifikovali polovodičový materiál, který by mohl pomoci překonat jednu z hlavních překážek při vývoji účinnějších solárních článků. Sulfid bismutitý dokáže silně pohlcovat světlo a zároveň omezovat ztráty elektrického náboje. Objev publikovaný v prestižním časopise Nature by mohl otevřít cestu k nové generaci fotovoltaických…
-
Vědci sráželi jádra zlata. Zachytili nečekanou změnu v chování hmoty
Srážky jader zlata odhalily nečekaný vzorec v pohybu vznikajících částic. Výsledek může vědce přiblížit k nalezení kritického bodu jaderné hmoty, který by pomohl vysvětlit její proměny v extrémních podmínkách. Experiment tak přináší další stopu při zkoumání hmoty podobné té, která vyplňovala raný vesmír.
-
Vědci obrátili buněčné hodiny. Buňky omládly o 60 let
Německým vědcům se podařilo v laboratoři výrazně omladit lidské buňky. Krevní buňky osmdesátiletého člověka přeměnili na nervové kmenové buňky, jejichž molekulární stáří odpovídalo méně než dvaceti letům. Výzkum otevírá nové možnosti zkoumání procesů stárnutí a mohl by přispět také k lepšímu pochopení neurodegenerativních onemocnění.
-
Lidé mění zásoby vody na celé planetě. Satelity NASA odhalily 40 ovlivněných oblastí
Lidská činnost výrazně ovlivňuje množství vody uložené v půdě, řekách, jezerech i podzemních zásobách. Nová studie využívající více než dvacet let satelitních měření odhalila 40 oblastí, kde změny zásob vody významně souvisejí se zemědělstvím, zavlažováním nebo výstavbou přehrad. V některých regionech je vliv lidské činnosti dokonce výraznější než vliv…
-
Duchové nejsou potřeba. Vědci zjistili, co v nás může vyvolávat znepokojení
Nevysvětlitelný neklid, podrážděnost nebo nepříjemný pocit cizí přítomnosti nemusí mít nadpřirozený původ. Kanadští vědci zjistili, že lidskou psychiku dokážou ovlivňovat také zvukové vibrace, které běžně neslyšíme. Experiment naznačuje, že za některými „mysteriózními zážitky“ by mohl stát infrazvuk vznikající například v potrubí či ventilačních systémech.
-
Japonsko vyslalo sondu k Marsu. Jako první chce přivézt na Zemi vzorky z jeho měsíce
Japonsko úspěšně zahájilo mimořádnou vesmírnou misi. Sonda MMX v úterý 20. října odstartovala směrem k Marsu, kde má prozkoumat jeho dva měsíce a odebrat vzorky z povrchu Phobosu. Pokud vše půjde podle plánu, v roce 2031 je dopraví zpět na Zemi. Vědci tak vůbec poprvé získají materiál přivezený z jednoho z měsíců rudé planety.
-
Vědci z MIT naučili umělou inteligenci rozumět krystalům. Může urychlit vývoj nových materiálů
Výzkumníci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vyvinuli nový model umělé inteligence, který dokáže propojit trojrozměrnou strukturu krystalů s jejich vlastnostmi. Technologie umožňuje vyhledávat materiály pomocí běžných slovních pokynů a v budoucnu by mohla usnadnit vývoj baterií, elektroniky i dalších pokročilých výrobků.
-
Google zpřístupnil Gemini 4 Argon. Nová umělá inteligence má zvládat i nejsložitější úkoly
Google uvedl nový model umělé inteligence Gemini 4 Argon, který má výrazně pokročit v programování, vědeckém výzkumu i řešení složitých problémů. Společnost tvrdí, že její novinka překonává konkurenční systémy v řadě odborných testů. Model už mohou vyzkoušet předplatitelé placených tarifů Gemini, dostupný je také firmám a vývojářům. Google navíc láká na…
-
Téměř 200 let života. DNA nejstaršího želváka překvapila vědce
Obří želvák Jonathan žije na ostrově Svatá Helena už téměř půldruhého století. Je mu odhadem 194 let a drží rekord nejstaršího známého žijícího suchozemského živočicha. Vědci nyní prozkoumali jeho DNA a objevili překvapivou zvláštnost. Některé genetické regulační mechanismy si totiž zachovaly vlastnosti podobné mnohem mladším želvám. Výsledky by mohly…
-
Vědci vyvinuli motor připomínající nit. Mohl by změnit robotiku i chytré oblečení
Švýcarští vědci vyvinuli miniaturní elektromotor, který připomíná obyčejné vlákno. Je pružný, tichý a dokáže vyvinout dostatečnou sílu k pohybu robotických součástí. Technologie nazvaná FiberMotor by v budoucnu mohla najít využití v chytrém oblečení, protézách nebo pomůckách pro lidi s omezenou pohyblivostí.
-
Vědci vystopovali nejvzdálenější rádiový záblesk. K Zemi putoval přes deset miliard let
Astronomové pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba určili původ nejvzdálenějšího dosud známého rychlého rádiového záblesku. Signál vznikl v době, kdy byl vesmír starý pouhé tři miliardy let, a k Zemi putoval více než deset miliard let. Objev překvapivě malé galaxie, ze které pochází, navíc přináší nové poznatky o možném původu těchto záhadných kosmických…
-
Cesnet zpřístupnil superpřesný čas v celé síti. CESTime pracuje s nanosekundami
Praha 7. října 2026 (PROTEXT) – Sdružení CESNET spustilo k 30. září novou službu CESTime, která distribuuje vysoce přesný čas prostřednictvím optických sítí. V CERNu vyvinutá technologie White Rabbit zajišťuje přenos časového signálu a synchronizaci připojených zařízení s přesností na jednotky nanosekund. Oproti běžnému získávání přesného času z družicových…
-
Konec civilizace měl dle studie přijít za pár dní. Předpověď byla desítky let mrazivě přesná, pak nastal zlom
Dne 13. listopadu 2026 bychom se měli probudit do hroutící se civilizace po demografickém náporu. V roce 1960 to předpovídala studie publikovaná v časopisu Science a vzbudila tím značný rozruch. Přestože vyvolala kontroverze, byla až znepokojivě přesná. Alespoň tedy po určitou dobu, než začal růst světové populace zpomalovat.
-
Nobelovu cenu získalo trio vědců Deisseroth, Hegemann a Nagel za výzkum neuronů
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dnes získali Američan Karl Deisseroth a Němci Peter Hegemann a Georg Nagel za výzkum fungování nervových buněk v mozku. Oceněni byli za objevy týkající se "světlem řízených iontových kanálů a optogenetiky", uvedl švédský Karolínský institut, který cenu uděluje.
-
Vědci postavili mimořádně přesné hodiny. Mohou pomoci změnit definici sekundy
Singapurští fyzici vyvinuli atomové hodiny s relativní nejistotou frekvence v řádu 10⁻¹⁹. Při porovnávání takových přístrojů už záleží i na tom, zda jeden stojí o několik milimetrů výš než druhý. Technologie může přispět k nové definici sekundy i ke zkoumání základních fyzikálních zákonů.
-
Vědci zakryli jahody speciální textilií. Sklizeň byla více než trojnásobná
Speciální textilie pomohla americkým vědcům zvýšit sklizeň jahod až na 3,56násobek oproti nezakrytým rostlinám. Materiál nazvaný Plant Armor vytváří překážku pro hmyz, zároveň však propouští světlo, vzduch a déšť. V polních pokusech s tunelovými kryty navíc udržoval rostliny v teple a pomáhal jim začít plodit dříve.
-
Raketa SpaceX s čtyřčlennou posádkou odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici
Z Floridy dnes odstartovala raketa společnosti SpaceX se dvěma americkými astronauty, jedním kanadským astronautem a ruským kosmonautem. V rámci mise Crew-13 stráví šest měsíců na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informuje o tom agentura AP.
-
V Číně objevili malého dinosaura se čtyřmi křídly
Měřil jen 57 centimetrů, měl ostré zuby, zahnuté drápy a opeřené přední i zadní končetiny. Nově popsaný dinosaurus z Číny patřil do skupiny drobných predátorů se čtyřmi křídly. Jeho mimořádně zachovaná kostra přináší další důkazy, že se létání u blízkých příbuzných ptáků mohlo vyvinout několikrát nezávisle.
-
KOMENTÁŘ: Voliči, Čína, fascinace. Skutečné důvody, proč Trump nechce regulovat AI
Americký prezident Donald Trump přivítal v Bílém domě představitele technologických gigantů, kteří jsou na špici pelotonu AI vývoje. Společně se domluvili, že žádná tvrdá regulace není potřeba. Proč se Trump tak děsí možnosti, že by AI vývoj zpomalil?
-
El Niño překvapilo vědce. Rekordy trhá měsíce před svým vrcholem
Klimatický jev El Niño překvapil klimatology a meteorology. Podle britské meteorologické služby Met Office překonává rekordy ještě několik měsíců před očekávaným vrcholem. Podle webu Severe Weather Europe letošní El Niño překoná všechny silné epizody posledních desetiletí. Prudký nárůst sleduje i Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).
-
Tropické stromy přijímají oxid uhličitý v noci a šetří vodu
Některé tropické stromy si vytvořily neobvyklý způsob, jak lépe zvládat nedostatek vody. Oxid uhličitý přijímají hlavně v noci, zatímco přes den mohou mít průduchy v listech zavřené a omezit tak ztráty vody. Vědci nyní podrobněji popsali, jak se tato schopnost u různých druhů vyvíjela a proč může být důležitá v podmínkách častějšího sucha.
-
Loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu, uvedl SpaceX
Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu, uvedla na síti X firma SpaceX. Loď měla problém s jedním motorem, ale nakonec se podařilo podle plánu vypustit do vesmíru skupinu nových satelitů, informovala společnost. Délku letu na oběžné dráze nakonec řídící centrum zkrátilo z předpokládaných deseti hodin na zhruba dvě a po necelých třech…
-
Vědci objevili nový druh tučňáka po více než sto letech
Na odlehlých Kerguelenských ostrovech byl rozpoznán nový druh tučňáka oslího, který dostal vědecké jméno Pygoscelis kerguelensis. Genetické výsledky zároveň ukázaly, že tučňáci oslí netvoří jediný druh, jak se dlouho předpokládalo, ale čtyři samostatné druhy. Některé z nich přitom mohou v příštích desetiletích přijít o značnou část vhodného prostředí.
-
V Bolívii objevili nový druh divoké kočky
V bolivijských horských lesích Yungas vědci potvrdili nový druh malé divoké kočky. Leopardus tilcayo je menší než běžná domácí kočka a zatím byl spolehlivě zaznamenán pouze v Bolívii. Genetický výzkum zároveň ukázal, že jihoamerické tygří kočky jsou mnohem pestřejší skupinou, než se dosud předpokládalo. Místní obyvatelé zvíře znali už dříve a používali pro…
-
Třetina amerických řek může pomoci zachovat sladkovodní biodiverzitu
Rozsáhlá síť řek a potoků napříč Spojenými státy může hrát zásadní roli v ochraně sladkovodních druhů před úbytkem jejich přirozeného prostředí i změnou klimatu. K zachování velké části biodiverzity by podle nového výzkumu mohla stačit ochrana a obnova přibližně 35 % vodních toků.