WN24.cz
-
Bouře jsou stále ničivější. Které části světa jsou nejohroženější?
Bouře na celém světě nabírají na síle, mění své obvyklé trasy a ohrožují stále více lidí. Podle nejnovější zprávy WorldRiskReport za jejich rostoucí ničivostí stojí především klimatické změny způsobené lidskou činností. Vědci upozorňují, že extrémní počasí zasahuje i oblasti, kterým se podobné katastrofy dosud vyhýbaly. Zvláště zranitelné přitom zůstávají…
-
Archeologové našli tisíc let starou hru. Byla vyrytá na lopatě na chleba
Archeologové v ruském městě Stará Russa objevili neobvyklý předmět z 11. století. Dřevěná lopata, která pravděpodobně sloužila k pečení chleba, má na zadní straně vyřezaný plán deskové hry. Vzácný nález ukazuje, jak si lidé ve středověku dokázali krátit čas i s pomocí běžných domácích předmětů.
-
Korálové útesy produkují při rozmnožování triliony vajíček
Korálové útesy v Indickém a Tichém oceánu mají obrovskou schopnost rozmnožování. Během jediného období mohou koráli vyprodukovat přibližně 3,5 trilionu vajíček. Nový výzkum ukazuje, které druhy mají největší podíl na obnově útesů a proč je jejich ochrana zásadní pro budoucnost mořských ekosystémů.
-
Osiky si pamatují období sucha
Stromy si dokážou uchovat následky sucha i poté, co se vláha vrátí do půdy. Američtí vědci zjistili, že osiky mění složení svých listů podle toho, jakým podmínkám byly vystaveny v předchozích letech. Tyto změny mohou ovlivnit jejich ochranu před hmyzem a mikroorganismy i schopnost zotavit se z dlouhodobého nedostatku vody.
-
Obrovský požár u kanadské letecké základny Wainwright si vyžádal nejméně sedm obětí
Rozsáhlý požár v blízkosti kanadské vojenské základny Wainwright v provincii Alberta si vyžádal nejméně sedm mrtvých a desítky zraněných. Podle dosavadních informací mohlo neštěstí způsobit poškození plynovodu nebo plynového vrtu během vojenského cvičení s ostrou municí. Přesný počet obětí zatím armáda nepotvrdila.
-
Rostliny považované za plevel lákají nejvíce opylovačů
Rostliny, které zahrádkáři často považují za plevel, patří mezi nejvyhledávanější zdroje potravy pro opylující hmyz. Osmiletý průzkum ve Velké Británii ukázal, že včely, motýli a další druhy hmyzu nejčastěji navštěvují květy břečťanu, bolševníku a ostružiníku. Výsledky zároveň upozorňují na význam zahrad pro zachování rozmanitosti opylovačů.
-
I malé přírodní rezervace mohou chránit vzácné druhy
K ochraně ohrožených živočichů nejsou vždy potřeba rozsáhlé přírodní rezervace. Nový výzkum v Austrálii ukázal, že i malé plochy zachovalé přírody mohou být důležitým útočištěm vzácných druhů. Příkladem je nově popsaný druh sarančete, který přežívá v izolovaných oblastech mezi zemědělskou půdou.
-
Čekali na tajemný signál, pak zemřeli. Záhada mužů s olověnými maskami dodnes děsí Brazílii
Na opuštěném kopci nad brazilským městem Niterói ležela dvě těla. Žádná krev, žádné známky zápasu. Jen podivné olověné masky a lístek s instrukcemi, které jako by předcházely něčemu děsivému. Co se zde v srpnu 1966 odehrálo?
-
Husté keře mohou pomoci obnovit populace křepelek
Křepelky virginské v některých oblastech Spojených států výrazně ubývají. Nový výzkum vědců z Georgijské univerzity ukázal, že důležitou roli v jejich přežití hraje hustá keřová vegetace. Ptáci, kteří si vybírají místo k nočnímu odpočinku v blízkosti křovin a mladých stromů, mají přibližně dvojnásobnou šanci na přežití než jedinci nocující na méně…
-
Trump zrušil přímý přenos popravy vraha ze základny Fort Hood
Poprava zastřelením, kterou by mohl v přímém přenosu sledovat celý svět. Právě takový plán oznámil americký Pentagon v případě bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zavraždil 13 vojáků. Záměr vyvolal bouři nevole nejen mezi lidskoprávními organizacemi, ale i mezi politiky a náboženskými představiteli. Prezident Donald Trump, který…
-
Na Seychelách žije rekordních 180 tisíc obřích želv
Na atolu Aldabra v Indickém oceánu se daří obřím želvám, kterým v minulosti hrozilo vyhubení. Nejnovější výzkum odhalil přibližně 180 tisíc jedinců, což je nejvyšší dosud zaznamenaný počet. Úspěšná ochrana přírody pomohla obnovit populaci, která v 19. století čítala méně než tisíc želv.
-
Za nitky Starshieldu tahá americká vláda, reagoval Musk na stížnosti Ukrajiny
Americký miliardář Elon Musk na své sociální síti X (dříve Twitter) uvedl, že systém označovaný jako Starshield vlastní a kontroluje vláda Spojených států. O omezeních této služby tedy podle šéfa SpaceX rozhoduje americká armáda a v konečném důsledku prezident Donald Trump. Napsal to po stížnostech Ukrajiny na omezení rychlosti připojení.
-
SpaceX omezila Starlink na Ukrajině. Armáda kvůli výpadkům rušila dronové mise
Ukrajinská armáda hlásí problémy se satelitním internetem Starlink, který využívá při řízení bojových dronů. Společnost SpaceX Elona Muska omezila fungování některých terminálů při vyšších rychlostech. Podle ukrajinských představitelů změna narušila několik vojenských operací a některé jednotky musely plánované mise zrušit. Příčinu omezení zatím společnost…
-
Rozpad polárního víru může v Evropě způsobit energetický šok, varuje studie
Zima může evropské energetice připravit nepříjemné překvapení. Když se vysoko nad Arktidou naruší polární vír, roste pravděpodobnost silných mrazů a mimořádné spotřeby elektřiny. Podle nové studie může být riziko extrémní poptávky v některých částech Evropy až trojnásobné.
-
Lesní půda se po těžbě může obnovovat desítky let
Způsob těžby dřeva má zásadní vliv na množství uhlíku uloženého v lesní půdě. Dvacetiletý výzkum v kanadské Britské Kolumbii ukázal, že zachování vrstvy organického materiálu na povrchu půdy výrazně omezuje ztráty uhlíku. Pokud je tato vrstva odstraněna, může návrat půdy do původního stavu trvat desítky let.
-
Zavraždil osm lidí sekerou a zakryl zrcadla. Dům hrůzy děsí dodnes
V domě americké rodiny Mooreových se odehrál jeden z nejděsivějších zločinů minulého století. Neznámý pachatel zavraždil osm lidí včetně šesti dětí. Poté zakryl zrcadla, zanechal za sebou podivné stopy, které vzbuzovaly otázky, a zmizel. Přestože policie vyšetřovala několik podezřelých, vraždy ve Villisce zůstávají neobjasněné.
-
V deltě Nigeru se díky obnově vracejí mangrovové lesy
Rozsáhlé mangrovové lesy, které po desetiletí ničily úniky ropy, se v Nigérii postupně obnovují. Místní ženy vysazují nové stromy a pomáhají vracet život do poškozených mokřadů, na kterých závisí řada živočišných druhů i místních obyvatel. Od roku 2018 se jim podařilo vysadit už tři miliony mangrovů.
-
Zmizela před 89 lety beze stopy. Tajemný objekt v Pacifiku může konečně odhalit její osud
Před 89 lety zmizela při letu kolem světa a její osud dodnes zůstává záhadou. Nyní míří vědecká expedice na odlehlý ostrov v Tichém oceánu, kde chce prověřit tajemný objekt připomínající vrak letadla Amelie Earhart. Odpověď se možná skrývá v mělké laguně.
-
Klimatické změny ohrožují přirozené prostředí vorvaňů
Vorvani v jihozápadní části Indického oceánu mohou do konce století přijít o značnou část svého přirozeného prostředí. Rostoucí teploty mění podmínky v oceánu a ovlivňují oblasti, kde tito mořští savci nacházejí potravu. Nový výzkum zároveň odhalil místa, která by pro ně mohla zůstat důležitá i v budoucnu.
-
Největší kolonie tučňáků na světě přišla o dvě třetiny populace
Jedna z největších kolonií tučňáků na světě zaznamenala výrazný úbytek populace. Na antarktickém ostrově Zavodovski se počet tučňáků uzdičkových od roku 2011 snížil přibližně o dvě třetiny. Vědci za hlavní příčinu považují změnu klimatu, která ovlivňuje dostupnost jejich potravy.
-
Pobřežní lesy v Severní Karolíně mizí stále rychleji
Pobřežní lesy v Severní Karolíně rychle ustupují. Od poloviny 80. let zmizela více než pětina jejich rozlohy a tempo úbytku se v posledních letech zrychluje. Hlavní příčinou je stoupající hladina moře, která přivádí slanou vodu dál do vnitrozemí.
-
Trump má rád pozornost. Mimozemšťané by ho ale ignorovali, tvrdí vědec
Kdyby přistáli na naší planetě mimozemšťané, s kým by jednali? Člověk by si myslel, že s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ve skutečnosti by je rozdělení moci na Zemi nezajímalo, tvrdí Avi Loeb, kontroverzní vědec z Harvardu, který vede Trumpovu vědeckou radu pro neidentifikované anomální jevy (UAP). Objevení mimozemského života by však podle něj bylo…
-
Včely přestávají poznávat vůni květin. Vědci popsali neviditelnou hrozbu
Znečištění ovzduší může ztížit opylovačům vyhledávání květin. Vědci zjistili, že narušuje pachové signály květin, což pak mate včely, můry a další hmyz. Schopnost opylovačů vyhledávat potravu podle nich může klesnout o více než polovinu.
-
Yosemitské louky čeká obnova na desítky let
Louky v Národním parku Yosemite se ani více než sto let po ukončení intenzivní pastvy nedokázaly samy obnovit. Vědci se je nyní snaží obnovit výsadbou původních ostřic, které mají pomoci zlepšit stav půdy a postupně obnovit její schopnost ukládat uhlík.
-
Keporkaky u Austrálie stále více ohrožují lodě
Keporkaci se podél východního pobřeží Austrálie po desetiletích ochrany výrazně zotavili. S rostoucím počtem velryb ale přibývá také jejich kontaktů s loděmi. Střety a zásahy lodními šrouby mohou zvířatům způsobit vážná zranění, která je ovlivňují ještě dlouho poté.
-
Led, mráz a kanibalismus. Proč ztroskotala Franklinova výprava?
John Franklin vyplul 19. května 1845 z Anglie s loděmi HMS Erebus a HMS Terror a celkem 134 muži k Severozápadnímu průjezdu. Cílem bylo jím jako první proplout a zmapovat jeho dosud neznámou část. Posádka se však nikdy nevrátila. Dodnes máme jen vraky lodí, artefakty, zprávy o kanibalismu a ostatky.
-
Proředění australského lesa podpořilo růst stromů i ukládání uhlíku
Třicet let starý experiment v australském státě Victoria ukázal, že výrazné proředění lesa nemusí znamenat dlouhodobou ztrátu uhlíku ani horší podmínky pro volně žijící živočichy. Stromy ponechané na místě vyrostly do větších rozměrů a proředěné porosty postupně obnovily zásoby uhlíku odebraného při těžbě.
-
Húsiové zasáhli letiště v Jemenu, hlásí se i k útokům na Saúdskou Arábii
Dvě rakety a drony s výbušninami vystřelené jemenskými povstalci Húsíi dnes v noci zasáhly mezinárodní letiště v jemenském Adenu, uvedlo podle serveru televize Al-Džazíra jemenské ministerstvo dopravy. Balistická raketa byla zachycena také severně od saúdskoarabské metropole Rijádu a rebelové se hlásí i k dalším útokům.
-
Jak vznikly Nobelovy ceny. Rozhodla poslední vůle vynálezce dynamitu
Alfred Nobel proslul jako vynálezce dynamitu a úspěšný podnikatel, většinu svého majetku ale odkázal na něco úplně jiného. Ve své závěti stanovil, že výnosy z jeho jmění mají každoročně odměňovat lidi, kteří přinesli lidstvu největší prospěch. První Nobelovy ceny se udělovaly až pět let po jeho smrti.
-
Zabil 13 lidí na vojenské základně. Trump schválil jeho popravu
Americký prezident Donald Trump schválil popravu bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který při střelbě na základně Fort Hood v roce 2009 zabil 13 lidí a další desítky zranil. Trest má vykonat armádní popravčí četa. Pokud k popravě dojde, bude první v americkém vojenském systému od roku 1961.