WN24.cz
-
Vědci objevili způsob, jak urychlit obnovu poškozených korálů
Obnovu vybělených korálů by mohl výrazně urychlit nový postup, který vyvinuli vědci ze Stanfordovy univerzity. Stačí, aby se po několik dní dotýkaly zdravých, geneticky shodných korálů. Při laboratorních pokusech se poškozené korály zcela zotavily během sedmi týdnů. Nový poznatek by mohl pomoci při obnově korálových útesů ohrožených oteplováním oceánů.
-
Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima
Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.
-
Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata
Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.
-
Extrémní teploty a miliardové škody. Evropa se připravuje na oteplení o 3 stupně Celsia
Evropská unie se připravuje na budoucnost, v níž budou extrémní vedra, povodně a rozsáhlé požáry představovat stále vážnější hrozbu. Evropská komise (EK) představila nová pravidla, která mají členské státy přimět k důslednější ochraně obyvatel před klimatickými katastrofami. Brusel přitom počítá i se scénářem globálního oteplení o tři stupně Celsia do konce…
-
Přirozená obnova tropických lesů omezuje šíření invazních druhů
Tropické lesy mají přirozenou schopnost bránit se šíření nepůvodních stromů. Nový výzkum ukázal, že zatímco v prvních letech obnovy mohou tyto druhy převládat, s postupným růstem původních dřevin jejich zastoupení klesá. Přirozená obnova lesů tak může pomáhat chránit biologickou rozmanitost i stabilitu lesních ekosystémů.
-
Kondor kalifornský se vrátil do americké přírody
Díky rozsáhlému záchrannému programu se do volné přírody postupně vrací vzácný kondor kalifornský, který v roce 1987 ve svém přirozeném prostředí zcela vyhynul. Dnes ve volné přírodě žije více než 300 těchto vzácných ptáků. Jejich návrat ale ukazuje, že úspěšná ochrana ohrožených druhů závisí nejen na financích, ale také na spolupráci s místními obyvateli. V
-
Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží
Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.
-
Hyeny v Serengeti se přizpůsobují změnám klimatu
Hyeny skvrnité v tanzanském národním parku Serengeti se musí přizpůsobovat změnám v pohybu stád, která jsou jejich hlavním zdrojem potravy. Stáda býložravců se v jejich teritoriích zdržují stále kratší dobu, přesto se hyením klanům daří udržovat stabilní počet jedinců. Třicetiletý výzkum ukázal, že jim pomáhá především schopnost přizpůsobit se měnícím se…
-
Na obnovená pole v Británii se vrátily tisíce motýlů
Na bývalých pšeničných polích v britském hrabství West Sussex se během pouhých dvou let objevilo více než pět tisíc motýlů, včetně vzácných druhů. Rychlý návrat hmyzu překvapil i odborníky, kteří na místě sledují obnovu přírody. Na farmě Halnaker Hill na jihu Anglie zaznamenali ekologové celkem 5 290 motýlů. Ještě před dvěma lety přitom na pozemcích
-
Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin
Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.
-
Finská vláda udělila licenci na provoz prvního trvalého jaderného úložiště světa
Finská vláda udělila firmě Posiva povolení k provozu prvního trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě. Ve čtvrtek o tom informovala tato společnost, která má zřízení a správu zařízení na starosti. Stalo se tak 22 let po začátku stavby vyhloubené v žulovém masivu asi 450 metrů pod povrchem.
-
Včely medonosné vytlačují z květů divoké opylovače
Včely medonosné mohou představovat hrozbu pro divoké opylovače. Nový britský výzkum ukázal, že čmeláky, samotářské včely a další hmyz vytlačují z květů, aby získaly více pylu a nektaru. Rostoucí počet včelstev tak může zvyšovat konkurenci o potravu a komplikovat ochranu některých druhů opylujícího hmyzu.
-
Volavky bílé se vracejí do Británie. Pomáhá jim obnova mokřadů
Do britské přírody se postupně vrací volavky bílé, které v minulosti téměř vyhubil obchod s ozdobným peřím. V hrabství Cambridgeshire bylo nedávno pozorováno třináct těchto ptáků. Jejich návrat doprovází rozsáhlá obnova mokřadů, které poskytují útočiště řadě dalších živočichů.
-
Kritická klimatická hranice je blíž, než se myslelo. Vědci varují před konkrétním rokem
Svět se otepluje výrazně rychleji, než vědci dříve předpokládali. Nová studie amerických výzkumníků naznačuje, že tempo globálního oteplování se v posledních letech zdvojnásobilo. Hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou tak může planeta překročit už v roce 2028, téměř o deset let dříve, než naznačovaly předchozí odhady.
-
Lesní půda pohlcuje stále více metanu
Lesní půda může při ochraně klimatu sehrávat důležitější roli, než se dosud předpokládalo. Dlouhodobý výzkum v Německu ukázal, že některé lesní půdy dokážou s rostoucími teplotami a úbytkem srážek pohlcovat stále více metanu. Množství tohoto skleníkového plynu, které půda zachytí, se ve sledovaných oblastech zvyšovalo v průměru o 3 % ročně.
-
Bouře jsou stále ničivější. Které části světa jsou nejohroženější?
Bouře na celém světě nabírají na síle, mění své obvyklé trasy a ohrožují stále více lidí. Podle nejnovější zprávy WorldRiskReport za jejich rostoucí ničivostí stojí především klimatické změny způsobené lidskou činností. Vědci upozorňují, že extrémní počasí zasahuje i oblasti, kterým se podobné katastrofy dosud vyhýbaly. Zvláště zranitelné přitom zůstávají…
-
Korálové útesy produkují při rozmnožování triliony vajíček
Korálové útesy v Indickém a Tichém oceánu mají obrovskou schopnost rozmnožování. Během jediného období mohou koráli vyprodukovat přibližně 3,5 trilionu vajíček. Nový výzkum ukazuje, které druhy mají největší podíl na obnově útesů a proč je jejich ochrana zásadní pro budoucnost mořských ekosystémů.
-
Osiky si pamatují období sucha
Stromy si dokážou uchovat následky sucha i poté, co se vláha vrátí do půdy. Američtí vědci zjistili, že osiky mění složení svých listů podle toho, jakým podmínkám byly vystaveny v předchozích letech. Tyto změny mohou ovlivnit jejich ochranu před hmyzem a mikroorganismy i schopnost zotavit se z dlouhodobého nedostatku vody.
-
Rostliny považované za plevel lákají nejvíce opylovačů
Rostliny, které zahrádkáři často považují za plevel, patří mezi nejvyhledávanější zdroje potravy pro opylující hmyz. Osmiletý průzkum ve Velké Británii ukázal, že včely, motýli a další druhy hmyzu nejčastěji navštěvují květy břečťanu, bolševníku a ostružiníku. Výsledky zároveň upozorňují na význam zahrad pro zachování rozmanitosti opylovačů.
-
I malé přírodní rezervace mohou chránit vzácné druhy
K ochraně ohrožených živočichů nejsou vždy potřeba rozsáhlé přírodní rezervace. Nový výzkum v Austrálii ukázal, že i malé plochy zachovalé přírody mohou být důležitým útočištěm vzácných druhů. Příkladem je nově popsaný druh sarančete, který přežívá v izolovaných oblastech mezi zemědělskou půdou.
-
Husté keře mohou pomoci obnovit populace křepelek
Křepelky virginské v některých oblastech Spojených států výrazně ubývají. Nový výzkum vědců z Georgijské univerzity ukázal, že důležitou roli v jejich přežití hraje hustá keřová vegetace. Ptáci, kteří si vybírají místo k nočnímu odpočinku v blízkosti křovin a mladých stromů, mají přibližně dvojnásobnou šanci na přežití než jedinci nocující na méně…
-
Na Seychelách žije rekordních 180 tisíc obřích želv
Na atolu Aldabra v Indickém oceánu se daří obřím želvám, kterým v minulosti hrozilo vyhubení. Nejnovější výzkum odhalil přibližně 180 tisíc jedinců, což je nejvyšší dosud zaznamenaný počet. Úspěšná ochrana přírody pomohla obnovit populaci, která v 19. století čítala méně než tisíc želv.
-
Rozpad polárního víru může v Evropě způsobit energetický šok, varuje studie
Zima může evropské energetice připravit nepříjemné překvapení. Když se vysoko nad Arktidou naruší polární vír, roste pravděpodobnost silných mrazů a mimořádné spotřeby elektřiny. Podle nové studie může být riziko extrémní poptávky v některých částech Evropy až trojnásobné.
-
Lesní půda se po těžbě může obnovovat desítky let
Způsob těžby dřeva má zásadní vliv na množství uhlíku uloženého v lesní půdě. Dvacetiletý výzkum v kanadské Britské Kolumbii ukázal, že zachování vrstvy organického materiálu na povrchu půdy výrazně omezuje ztráty uhlíku. Pokud je tato vrstva odstraněna, může návrat půdy do původního stavu trvat desítky let.
-
V deltě Nigeru se díky obnově vracejí mangrovové lesy
Rozsáhlé mangrovové lesy, které po desetiletí ničily úniky ropy, se v Nigérii postupně obnovují. Místní ženy vysazují nové stromy a pomáhají vracet život do poškozených mokřadů, na kterých závisí řada živočišných druhů i místních obyvatel. Od roku 2018 se jim podařilo vysadit už tři miliony mangrovů.
-
Klimatické změny ohrožují přirozené prostředí vorvaňů
Vorvani v jihozápadní části Indického oceánu mohou do konce století přijít o značnou část svého přirozeného prostředí. Rostoucí teploty mění podmínky v oceánu a ovlivňují oblasti, kde tito mořští savci nacházejí potravu. Nový výzkum zároveň odhalil místa, která by pro ně mohla zůstat důležitá i v budoucnu.
-
Největší kolonie tučňáků na světě přišla o dvě třetiny populace
Jedna z největších kolonií tučňáků na světě zaznamenala výrazný úbytek populace. Na antarktickém ostrově Zavodovski se počet tučňáků uzdičkových od roku 2011 snížil přibližně o dvě třetiny. Vědci za hlavní příčinu považují změnu klimatu, která ovlivňuje dostupnost jejich potravy.
-
Pobřežní lesy v Severní Karolíně mizí stále rychleji
Pobřežní lesy v Severní Karolíně rychle ustupují. Od poloviny 80. let zmizela více než pětina jejich rozlohy a tempo úbytku se v posledních letech zrychluje. Hlavní příčinou je stoupající hladina moře, která přivádí slanou vodu dál do vnitrozemí.
-
Včely přestávají poznávat vůni květin. Vědci popsali neviditelnou hrozbu
Znečištění ovzduší může ztížit opylovačům vyhledávání květin. Vědci zjistili, že narušuje pachové signály květin, což pak mate včely, můry a další hmyz. Schopnost opylovačů vyhledávat potravu podle nich může klesnout o více než polovinu.
-
Yosemitské louky čeká obnova na desítky let
Louky v Národním parku Yosemite se ani více než sto let po ukončení intenzivní pastvy nedokázaly samy obnovit. Vědci se je nyní snaží obnovit výsadbou původních ostřic, které mají pomoci zlepšit stav půdy a postupně obnovit její schopnost ukládat uhlík.