Vesmír
-
Jak mozek reguluje růst nádorů
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci vnitřních orgánů. Jak přesně funkce těla reguluje, zkoumají stovky specializovaných laboratoří. Proces přenosu a zpracování informací mezi mozkem a cílovými tkáněmi je tak složitý, že není možné očekávat jeho brzké…
-
Jakou barvu má vesmír
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko na noční obloze schopno rozeznávat barvy, a tudíž vidí jenom černobíle. Ale co kdybychom měli mnohem citlivější oči? Anebo když použijeme citlivé přístroje?
-
Jak se bakterie oddávají sexu?
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě nedokázaly dobře vysvětlit, jak může k tak rozsáhlé genetické výměně docházet. Nově objevený populačně dynamický mechanismus, využívající stádní imunitu proti bakteriofágům přenášejícím bakteriální DNA, může část této…
-
Chemie k nakousnutí (anebo také radši ne)
Rostliny neumějí utéct. O to vynalézavěji vyrábějí látky, které útočníkovi znechutí oběd nebo zastaví růst mikrobů. Některé z těchto látek jsou však příliš těkavé, nestálé, reaktivní nebo obecně toxické na to, aby mohly být v buňkách dlouhodobě uloženy v hotovém stavu. Řešením je chemie na počkání: netěkavý prekurzor a aktivující enzym nebo enzymy jsou…
-
Králem českým
Ještě před sto lety, v roce 1926, představovalo „kulaté výročí“ nástupu Ferdinanda Habsburského (1503–1564) na český královský trůn významné téma tehdejší politiky. Mladé Československo se stále ještě potřebovalo vymezovat vůči zaniklé monarchii. Co pro nás znamená tato událost dnes?
-
O hrozivé pravěkosti pověstí
Ve švábských vesnicích poblíž jeskyně Stadel se říkávalo, že v její sedmé síni sídlí sám ďábel. Přitom každý amatérský speleolog i prostý výletník věděl, že jeskyně má síně jen dvě… U zadní stěny druhé z nich objevil geolog Otto Völzing v poslední den plánovaných vykopávek fragmenty jakéhosi rukodělného předmětu z mamutoviny a odvezl je do muzea. Pouhých…
-
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů. V posledních letech však barvu mnišských rouch nahrazuje o něco světlejší rudá barva socialismu.
-
Tunelováním k mnohobuněčnosti
Kde jsou ty časy, kdy jsme jednobuněčné eukaryotické organismy (prvoky, nebo lépe protisty) mohli považovat za samostatné jednotky, které spokojeně přežívají bez vší té komunikace, koordinace a spolupráce typické pro mnohobuněčná těla. Přibývají doklady, že řada z nich vede překvapivě komplexní sociální život. Běžně si vyměňují informace a za vhodných…
-
Nestačíš říct „švec“
Kdyby staří Řekové znali telefon, nezrodil by se maratón. Ještě ale než Graham Bell vyrazil na patentový úřad, lidstvo využívalo a experimentovalo s dalšími různými způsoby, jak přenést informaci na druhý konec známého světa rychleji, než dovolily lidské nebo zvířecí síly. Od prvotního využití světla a zvuku ve volném prostoru (bubny, ohňové signály) přes…
-
Pravidla buněčné spolupráce
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se na Zemi první mnohobuněčný organismus. Příběh bílkovin, které umožňují průchod informací membránou, není jen příběhem buněčných spojů. Je příběhem evoluce pravidel, která z autonomních buněk vytvořila organismus.
-
Velrybí problém
Jak žijí velryby jižní, odkud kam putují? Zotavují se jejich populace, nebo jim naopak hrozí vyhynutí? Jak se mění s globálním oteplením jejich migrační trasy či potravní zdroje? To jsou otázky, na něž nacházela odpovědi Petra Nevečeřalová dílem na výzkumné lodi u břehů Kapského Města, dílem v laboratoři Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
-
Led jako architekt materiálů budoucnosti
Moderní kryobiologie a kryomedicína se potýká se zásadním problémem: Když se pokusíme zamrazit buňky a jejich shluky ve vodě, vznikající ledové krystalky je začnou propichovat jako tenké jehly. Takový děravý orgán pochopitelně není na transplantaci nejvhodnější. Při mrazení potravin (masa, zeleniny atd.) také vznikají krystaly ledu, které narušují strukturu…