Příroda.cz
-
Jeden kaštan jako bezlepková superpotravina, druhý na žíly, aneb nejedlý a jedlý kaštan
Sezóna kaštanů je tady. Zatímco z jednoho stromu si domů neseme pochoutku na pečení, z toho druhého doneseme maximálně žrádlo pro zvěř do krmelce a materiál na podzimní tvoření. Přestože jim české názvosloví přisoudilo podobná jména a plody vypadají podobně, jde o dost rozdílné druhy, z nichž jeden nám způsobí přinejmenším zažívací problémy, zatímco…
-
Jak drobné houby střílejí spory s přetížením řádově vyšším než při startu vesmírné rakety
Na obyčejné české louce, přímo na trusu skotu, koní nebo lesní zvěře, žije mikroskopický organismus jménem měchomršť krystalický (Pilobolus crystallinus). Tato drobná houba vyvinula neuvěřitelný systém, kterým dokáže odpálit své potomstvo s přetížením dosahujícím až 20 000 G. Tedy s mnohonásobně vyšším, než jaké zažívá kosmonaut při startu rakety nebo pilot…
-
Proč se stovky slunéček srocují na našich oknech? Smést se je nepokoušejte
S příchodem teplých a slunečných říjnových dnů lze na mnoha místech pozorovat nálety slunéček. Jde o přesně načasovanou přípravu na nadcházející zimní období, kdy si berušky hledají to nejlepší místo pro přežití. Proč se jedná většinou o invazní slunéčka východní? Jak se jich zbavit? Proč se jich najednou objeví tolik? Kde zimují naše původní slunéčka?
-
Proč plodnice lišky nebývá vůbec červivá a proč vydrží tak dlouho?
Pro většinu českých houbařů představuje nález lišky obecné (Cantharellus cibarius) ryzí radost. Zatímco vedle stojící hřib bývá často skrz na skrz prožraný larvami, lišky zůstávají pevné, čisté a nedotčené. Tento úkaz je výsledkem propracované chemické a mechanické obrany, díky níž patří liška k rekordmanům délky života plodnice.
-
Proč lidé hlasují pro obnovu nebo rozšíření VTE a u nové výstavby je to ve 2/3 případů problém?
Bydlíte v jedné z obcí, kde se bude v pátek a v sobotu, nebo v blízké budoucnosti, konat referendum o VTE? Pojďme se podívat, co zásadně ovlivňuje výsledky hlasování v obcích. Možná vám to pomůže získat jiný vhled na tuto problematiku.
-
Co dělají české masožravky, když na podzim mizí hmyz?
Provoz masožravých pastí je pro rostlinu biochemicky nesmírně drahý. Tvorba lepkavého slizu rosnatek, produkce trávicích enzymů nebo aktivní pumpování vody z podtlakových měchýřků bublinatek vyžaduje stálý přísun energie a vody. V sezóně se tato investice bohatě vrací v podobě uloveného hmyzu. Jakmile však podzimní chlad utlumí aktivitu hmyzu i vodního…
-
Tetřívkovi v Krkonoších konečně svitla naděje. Vyhráno však zdaleka nemá
Ačkoliv v minulosti obýval téměř celou naši krajinu, dnes balancuje na hraně přežití. Podle aktuální tiskové zprávy Správy KRNAP však přichází naděje. Krkonošská populace se po letech výrazného poklesu stabilizovala na 53 tokajících kohoutcích. Co je problém a co je naopak nadějí? Jakou roli hrály kyselé deště a následné holiny na Krkonoších a Jizerkách a…
-
Proč mohou šedá koťata vystavit stopku robotickým taxi Tesla Cybercab?
Mám rád elektrická auta a uznávám, jaký podíl na jejich dnešním rozvoji mají Tesla i Elon Musk. Nikomu ani neupírám touhu sedět v autě bez volantu a nechat se vozit křemíkovým šoférem. Přesto beru snahy o autonomní řízení vozů Tesla s kapkou skepticismu. A realita mi v tom aktuálně dává trošku za pravdu.
-
Neobyčejný příběh šídlatky hnědé: Jedna ze dvou českých vážek přežívající zimu jako dospělec
Když rybníky zahalí ranní mlhy a teploty klesají k nule, většina hmyzího světa postupně mizí. Nad hladinami rybníků dožívají poslední dospělé vážky, jejichž druhy přežívají jako nymfy ukryté v bahně nebo odolná vajíčka v pletivech vodních rostlin. V české přírodě existují dvě výjimka: šídlatka hnědá a kroužkovaná. Tyhle dvě nenápadné vážky přežívají mrazy a…
-
Mají dotace pouze OZE? Aneb co platíme fosilnímu průmyslu
V debatách o české i evropské energetice se často objevuje argument, že obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou ve skutečnosti drahé a životaschopné pouze díky masivním státním dotacím. Pohled na celkový obraz financování energetiky však ukazuje, že toto tvrzení stojí na velmi selektivním vnímání reality. Podpora větrných či solárních elektráren je viditelná…
-
Film jako způsob jak ohrozit nejen divokou přírodu
Když se na filmovém plátně nebo televizní obrazovce objeví roztomilý, majestátní či neobvyklý zvířecí hrdina, diváci v sálech obvykle tají dech. Od lemura - krále Jelimána, přes moudrou sovici Hedviku, rybku Nema, dalmatiny až po želvy, moderní kultura dokáže v lidech probudit obrovskou vlnu obdivu a lásky k přírodě. Má to však háček. Zábavní průmysl totiž…
-
Krvavá louže na plachtě: Toxický spad, nebo strategie přežití mikroorganismů?
Pohled na plachtu na zahradním bazénu nebo i jinde na zahradě, na níž se po dešti vytvořila kaluž zářivě červené barvy, v mnoha lidech vyvolá obavy. Na sociálních sítích se pod podobnými fotografiemi okamžitě strhávají diskuze plné obav z nebezpečných chemikálií ve vzduchu, který se na zem dostává s děšťěm. Co se ale na plachtách, stěnách bazénu nebo i…
-
Jak řeší úbytek sněhu zvířata s bílou zimní srstí a peřím?
Jak si asi každý z nás dokáže představit, podzimní pelichání a línání je evolučním nástrojem přežití, který zvířatům umožňuje splynout s proměňující se krajinou a odolat mrazům. Co přeměnu srsti spouští? Jak jsou na tom druhy s bílou zimní srstí v dnešní době globálního oteplování a mizející sněhové pokrývky?
-
Paroží aneb kost, která způsobí dočasnou osteoporózu
Paroh je kost, která u dospělého jelena váží několik kilogramů. Celé paroží i přes deset. Dokáže růst rychlostí až 2,5 cm za den díky vápníku v jiných kostech. Pojďme se podívat na zásadní rozdíl mezi rohy a parohy. Na to, jak to vlastně v těle jelení zvěře funguje, aby jim mohly vyrůst nové parohy. Proč je vlastně shazují?
-
Zelená transformace pod palbou fám: Skutečný příběh norských větrníků a sámských pastvin
Na sociálních sítích se objevila zpráva o tom, že moderní větrné elektrárny v Norsku způsobují vážná poškození a deformity u novorozených sobů a právě proto se bude bourat více jak stovka turbín. Skutečný příběh, ze kterého tento příspěvek vychází, je příběh o norské farmě Fosen Vind. Nejde v něm ale o deformity u sobích mláďat, nýbrž o právní spor…
-
Ocún jesenní - příběh krásky, která v sobě ukrývá kapky Medeina jedu
Když se zářijové louky začínají zbarvovat do hněda a většina rostlin se ukládá k zimnímu spánku, ze země se prodere záplava něžných růžovofialových květů. Ocún jesenní (Colchicum autumnale) působí na první pohled jako křehký pozdní pozdrav léta. Ve skutečnosti jde o jednu z nejpozoruhodnějších a zároveň nejnebezpečnějších rostlin české přírody, která kvete…
-
Jak ježci zvládají zimu a kdy opravdu potřebují naši pomoc?
S příchodem prvních mrazíků mizí ze zahrad i lesů většina hmyzu, žížal a dalších drobných živočichů. Pro ježky to představuje zásadní přelom v roce. Sezóna lovu končí a začíná období, kdy musí všechny své síly vložit do přípravy na zimu. Většina lidí si pod zimním spánkem představí, že zvíře prostě zaleze do hnízda a bezstarostně spí až do jara. Ve…
-
Proč václavky pustoší české lesy a proč v noci svítí
Pro většinu z nás je václavka jen skvělou surovinou do tradiční dršťkové polévky nebo k naložení do octa. Máloco ale tak klame tělem jako právě tento nenápadný rod hub. Nejde totiž o pouhou podzimní pochoutku, ale o jednoho z nejagresivnějších houbových parazitů, jakého v evropské přírodě máme.
-
Mýtus o modré krvi aneb modrá krev opravdu existuje. A také zelená a fialová
Slýcháme to od dětství v pohádkách i historických románech. Aristokracie má v žilách modrou krev. Jenže když se šlechtic poraní, teče mu úplně stejně rudá tekutina jako komukoliv jinému. Kde se tedy tento slavný mýtus vzal? Co podporuje myšlenku o modré odkysličené krvi a kteří tvorové na naší planetě se skutečně pyšní modrou krví?
-
Kaktusy v českých chráněných oblastech? Problém jménem opuncie
Ačkoliv si opuncie (rod Opuntia) většina z nás automaticky spojuje s vyprahlými pouštěmi Severní a Jižní Ameriky, tyto houževnaté rostliny si v posledních letech našly cestu i do české přírody. Díky své obdivuhodné mrazuvzdornosti dokážou bez problému přečkat tuzemské zimy a v teplejších oblastech republiky se úspěšně šíří. Do volné krajiny se dostávají…
-
Kudlanka nábožná – mýty a skutečnost nejen o jejím milostném životě
Ještě před několika desítkami let platila kudlanka v naší přírodě za vzácného až raritního obyvatele, kterého bylo možné potkat takřka výhradně na jižní Moravě. S probíhající změnou klimatu a postupujícím oteplováním se však situace radikálně změnila. Kudlanky úspěšně kolonizují nové oblasti, šíří se do Čech a dnes na ně můžeme narazit i na místech, kde by…
-
Opijí se zvířata po zkvašeném ovoci? Jak s tím souvisí globální oteplování?
Podzim v lesích, parcích a zahradách odstartuje ve velkém proces, který proměňuje padané ovoce v ještě větší pochoutku. Je to staré dobré kvašení neboli fermentace. Jaký vliv má alkohol na zvířata a jak s tímto tématem souvisí globální oteplování?
-
Hraje tichý chod elektromobilu roli v riziku srážky se zvěří?
Blíží se doba, kdy se začne dříve stmívat. S tím se samozřejmě zvyšuje riziko nějaké kolize, nejen se zvěří. Ovšem představa, že je elektromobil pro divokou zvěř větším rizikem, vychází ze špatného předpokladu o tom, co zvěř na silnici vlastně slyší. Mimo obec totiž o hlučnosti auta většinou nerozhoduje motor, ale hlavně pneumatiky a vzduch.
-
Proč NEnechat na záhoně „půdu holou odpočívat“
S příchodem podzimu se českými zahradami tradičně šíří zaběhlý rituál. Po sklizni posledních rajčat, dýní a kořenové zeleniny berou pěstitelé do rukou rýče a motyky, aby záhony i skleníky dokonale vyčistili a „půdu nechali odpočívat“. Výsledkem bývají úhledné, hladké a černé plochy, které v očích mnohých symbolizují dobře odvedenou práci před příchodem…
-
Proč vzniklo a co říká evropské Nařízení o obnově přírody? Jak se k tomu staví Česká republika?
Sucha, povodně i mizící hmyz a ptáci ukazují, že tradiční ochrana zbytků neporušených ekosystémů už nestačí. Evropská unie proto v roce 2024 přijala přelomové Nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). Poprvé v historii nejde jen o bránění toho, co zbylo, ale o aktivní uzdravování toho, co jsme v minulosti poškodili. V srpnu vypršela lhůta pro…
-
Severní moře: Od stepi k bouřlivému moři
Po klidnějším a brakickém Baltu se v posledním díle našeho seriálu přesunujeme do zcela jiného mořského světa. Severní moře je dravé, větrné, hluboce provázané s lidskou historií a především neustále v pohybu. Zatímco Středozemní moře ohřívá jižní slunce a Černé moře skrývá toxická tajemství v hlubinách, Severní moře žije silou oceánských proudů, obrovskými…
-
Výlet na Šumavu – Černé a Čertovo jezero ze Špičáckého sedla - podrobně
Vydejme se na jeden z nejznámějších šumavských okruhů. Ze Špičáckého sedla přes Černé na Čertovo jezero a zpět do Špičáckého sedla. Čeká nás zhruba 10 kilometrů stoupání a klesání po širokých upravených i úzkých kamenitých cestách lesní krajinou.
-
Jak přežít podzimní šatníkovou krizi bez decimování planety (a peněženky)
Léto pomalu balí kufry, slunce hřeje o něco méně a na dveře nám klepe podzim. S ním přichází i ten dobře známý, lehce panický pocit před otevřenou skříní, kdy s hrůzou zjišťujeme, že nemáme absolutně co na sebe. Zatímco loni jsme v tomhle období hromadně podléhali panice a kupovali svetříky v neuvěřitelných odstínech hořčicové z řetězců s rychlou módou…
-
Baltské moře: Z geologického pohledu batole, které bylo jezerem
V našem seriálu o evropských mořích se po horkém, slaném Středomoří a vertikálně rozťatém Černém moři přesouváme na sever. Baltské moře je pravým opakem jižních moří. Je chladné, mělké, extrémně mladé a jeho slanost je tak nízká, že se v něm mísí mořský život se sladkovodními druhy. Zároveň je to však jedno z nejzranitelnějších moří na světě, které kvůli…
-
Elektromobilem na cestách: Jak v Polsku parkovat zadarmo a jak se bránit neoprávněné pokutě?
Cestování k polskému Baltu nebo i třeba jen do příhraničí elektromobilem vám může přinést jedno příjemné překvapení. Polský stát totiž nabízí všem majitelům elektromobilů zajímavý bonus - plošné osvobození od placení parkovného v městských zónách. A co je na tom pro nás nejzajímavější: výhodu mohou využívat i čeští řidiči.