Novinky.cz
-
Chytrá motorka i 3D tisk kovů. Univerzity představují na veletrhu v Brně své projekty
Dvacítku svých top vývojářských projektů představuje na brněnském strojírenském veletrhu Vysoké učení technické (VUT). A některé jsou vskutku revoluční - třeba 3D tiskárna kovů, humanoidní robot RBit, stroj pro fúzní elektrárnu nebo speciální Škoda Enyaq pro vývoj autonomního řízení. Prezentují se zde ale i další univerzity.
-
Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za objev vysokoenergetických neutrin
Švédská akademie věd oznámila, že nový laureát Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok je americký fyzik belgického původu Francis Halzen. Oceněn je za zásadní příspěvky k vybudování observatoře IceCube a za objev vysokoenergetických neutrin astrofyzikálního původu. K pozorování těchto velmi vzácných elementárních částic vytvořil zmíněnou observatoř v…
-
Naděje pro krkonošského tetřívka. V horách žije 53 kohoutků, úbytek se zastavil
Třiapadesát tokajících kohoutků tetřívka obecného napočítali ochránci přírody v Krkonoších během letošního jarního sčítání. Je to pouze o tři méně než při posledním sčítání před třemi lety. Po desetiletích úbytku tak krkonošská populace v posledních třech letech početně stagnuje. A to považují odborníci z národního parku za pozitivní signál.
-
V brněnské Nové Zbrojovce vyroste klinická škola pro děti i budoucí učitele
Masarykova univerzita (MUNI) a statutární město Brno připravují společný projekt nové základní a mateřské školy v budoucí městské čtvrti Nová Zbrojovka. S kapacitou 810 dětí bude fungovat jako takzvaná klinická škola. Odborný chod a pedagogickou koncepci zajistí Pedagogická fakulta MUNI, univerzita se však bude aktivně podílet i na samotném provozu celé…
-
Specialista na hady. Vzácný dravec si oblíbil prostředí bývalého hnědouhelného lomu na Mostecku
Vzácný dravec orlík krátkoprstý byl spatřen v bývalém hnědouhelném lomu Československé armády (ČSA) na Mostecku, který je od loňska národní přírodní památkou. Tento středně velký dravec specializovaný na lov hadů a dalších plazů obývá zejména teplé, suché stepní a polopouštní krajiny. Hnízdí hlavně v severní Africe, Asii a jižních částech Evropy.
-
Nobelovu cenu za lékařství získali dva Němci a Američan. Oceněni byli za neurologický výzkum
Švédský Karolinský institut oznámil laureáty Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství pro rok 2026. Jsou jimi americký neurovědec Karl Deisseroth a němečtí biofyzici Peter Hegemann a Georg Nagel. Ocenění dostali za objevy týkající se světlem řízených iontových kanálů a optogenetiky.
-
Dvě zlata, dvě stříbra a bronz. Čeští žáci uspěli na mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice
Dvě zlaté, dvě stříbrné a jedna bronzová medaile putuje do Česka z 19. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA), která se letos konala ve Vietnamu. Mladí čeští astronomové se v konkurenci 312 soutěžících rozhodně neztratili. Zlato vybojovali Anita Vaceková z Brna a Alex Faivre z Uherského Brodu, stříbro přiváží Viktorie Snášelová z Plzně a…
-
Nová ozařovna na Bulovce. Poslouží pro národní vesmírnou misi či kalibraci dozimetrů
Kosmický výzkum i studium vlivu záření na živé organismy dostávají v Česku nový impuls. Ústav jaderné fyziky (ÚJF) Akademie věd ČR v prostorách na pražské Bulovce otevírá novou ozařovnu vybavenou výkonným kobaltovým zářičem T100. S aktivitou 300 terabecquerelů (TBq) jde o jedno z nejsilnějších zařízení svého druhu v zemi, které poslouží také v rámci české…
-
Psí mozek zpracovává lidskou řeč podobně jako náš. Vědce překvapila role souhlásek
Psi dokážou z lidské řeči získat víc informací, než se dosud předpokládalo. Jejich mozek v ní totiž dokáže zachytit vzorce, které pomáhají rozpoznávat jednotlivá slova. A podobně jako lidský mozek se při tom orientuje především podle souhlásek. Tato schopnost byla dosud známá pouze u člověka. Ukázal to nový výzkum zveřejněný v časopise Science.
-
Systémy udržující život na Zemi degradují. Sedm z devíti klíčových procesů je mimo bezpečný prostor
Lidstvo se stále více vzdaluje stabilním podmínkám, ve kterých se po tisíce let rozvíjela naše civilizace. Podle nové zprávy je už sedm z devíti takzvaných planetárních hranic překročeno a u všech tlak dál roste. Zvyšuje se tím riziko rozsáhlých a potenciálně nevratných změn životního prostředí.
-
V Řecku objevili školu, kde měl Aristoteles učit Alexandra Velikého
Archeologové na severu Řecka postupně odkrývají monumentální komplex ze 4. století př. n. l., který s největší pravděpodobností sloužil jako škola, v níž Aristoteles vzdělával mladého Alexandra Velikého a další příslušníky makedonské aristokracie. Nálezy zahrnují učebny s kamennými lavicemi, sportovní arénu, honosné hodovní síně s mozaikami i psací nástroje.
-
Technické inovace z Liberce pomohou zdravotníkům po celé zemi
Usnadnit cestu zdravotnickým inovacím z výzkumu do praxe má nový inovační hub Technické univerzity v Liberci a krajské nemocnice. Vědci v něm budou vyvíjet různá vylepšení, o která je požádají zdravotníci působící v praxi.
-
Masaryk, Baťa a obří kotva. Námořní muzeum se zabydluje v Čelákovicích
Námořní muzeum České republiky se přestěhovalo z Veletova na Kolínsku do bývalé školy v čelákovických Sedlčánkách. V novém zázemí připravuje rozšířenou expozici, jejímž hlavním lákadlem budou dosud nevystavené dokumenty dokládající podporu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka československé námořní tradici.
-
Brněnské vědecké centrum připravuje pro děti kouzelný les, bludiště zlatokopů i miniměsto
V brněnském science centru VIDA!, které hravou formou představuje vědu, vrcholí výstavba expozice pro nejmenší návštěvníky. Děti se mohou těšit na podzemní labyrint, jímž budou procházet jako zlatokopové, čeká je návštěva kouzelného lesa plného tajemných zvuků i vůní, stavba mostů, budou sázet mrkvičky a ve zmenšeném městě si vyzkoušejí profese.
-
Až do prosince bude možné dobře pozorovat Saturn
Na noční obloze bude možné v následujících měsících velmi dobře pozorovat Saturn, který astronomové označují kvůli jeho prstencům za jednu z nejkrásnějších planet Sluneční soustavy. Pozorovat ji budou moci majitelé hvězdářských dalekohledů, ale také návštěvníci hvězdáren, kde je možné si Saturn prohlédnout s pomocí velkých přístrojů. Upozornil na to Petr…
-
Zlomené kosti by se v budoucnu mohly lepit. Brněnští vědci se inspirovali u mušlí
Už žádné kovové dlahy a šrouby! Lékaři by tříštivé zlomeniny kostí v budoucnu mohli řešit pomocí speciálního lepidla, které vyvinuli a nyní testují vědci v Brně. Jde o plně vstřebatelnou směs, která umožňuje úlomky kostí přilepit zpět. Zdá se, že léčba by byla rychlejší a umožnila by lépe zachovat funkčnost kosti.
-
Olomoučtí botanici se podílejí na záchraně vzácného zvonovce liliolistého
Vzácný zvonovec liliolistý, který během 20. století zmizel z většiny svých původních lokalit v Česku, se daří rozmnožovat v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (PřF UP) v Olomouci. Ze semen zde vyklíčily nové rostliny, které teď pomohou posílit ohrožené populace ve volné přírodě.
-
V Karlových Varech vznikne pilotní vojenský kurz pro vysokoškoláky
Studenti si již brzy budou moci bakalářské studium doplnit o vojenskou přípravu. Třísemestrální kurz je má připravit na službu v důstojnických hodnostech, ať už v rámci armádních profesionálů nebo aktivních záloh. Pilotní projekt má být spuštěn v Karlových Varech, přičemž konkrétní školu, na které se program uskuteční, ministerstvo obrany zatím nevybralo.
-
V Dyji a Moravě plavou tisíce nově vysazených jeseterů. Mají čipy, ochránci je budou sledovat
Více než dva tisíce mladých jeseterů malých vypustili v úterý ochranáři do řeky Dyje a Moravy. Ohrožený druh ryb odchovali rybáři v Rybníkářství Pohořelice. Před vypuštěním byli jeseteři označeni individuálními čipy. Ty umožní ryby sledovat.
-
Co si může učitel dovolit? Batoh prohledat nesmí, kyberšikanu řešit může, vysvětluje advokát
Učitel má podezření, že žák vapuje, dokonce vidí, že něco schovává v rukávu. Může ho prohledat? A co když si děti večer posílají urážlivé zprávy – je to ještě věc školy? Hranice mezi právy žáků a možnostmi školy nejsou vždy tak jasné, jak by se mohlo zdát. Advokát Jakub Svoboda v podcastu U Tabule Terezy Netolické upozorňuje, že děti dnes svá práva často…
-
Pod hladinou moře u Libanonu leží ruiny tisíce let starého města
Pod hladinou Středozemního moře u libanonského přístavu Týros leží pozůstatky města, jehož dějiny sahají tisíce let do minulosti. Po uzavření příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh se k podmořským ruinám začali vracet potápěči. Zatímco některé pozemní památky válka poškodila, ty podmořské prý zásadní škody neutrpěly.
-
John Blaha: Raketoplán jako druhý domov
„Děda Antonín maloval obrázky. Pamatuji si, že když mi bylo osm let, bydlel s námi ještě doma,“ vzpomínal John Elmer Blaha. Možná se Antonín Bláha chtěl v Americe prosadit jako umělec, proto se v roce 1906 vydal z rodného Herálce na Vysočině hledat štěstí za velkou louži. Ale zatímco jeho stopa zmizela v šeru předinternetového věku, jeho vnuk John rozhodně…
-
V Brně se testuje nový asfalt na silnice, kamenivo v něm zčásti nahradili škvárou z odpadu
Až třetinu přírodního kameniva v silničním asfaltu by mohla nahradit škvára vznikající při spalování odpadu. Tuto možnost nyní testuje společnost SAKO Brno, firma zabývající se zpracováním odpadu, která nechala novou směsí vyasfaltovat zkušební plochu.
-
Záhadné praskliny na Venuši mohou být stopou po dávných oceánech
Dnešní Venuše je synonymem pro „vesmírné peklo“. S povrchovými teplotami dosahujícími 460 °C, drtivým tlakem atmosféry (dosahujícího až velikosti 90 pozemských atmosfér) a mraky z kyseliny sírové se zdá být nemožné, že by tato planeta kdy mohla připomínat naši Zemi. Přesto nová vědecká studie naznačuje, že pod nánosem sopečného popela a v žáru…
-
Netopýři pocházejí z Evropy. Jejich rodokmen pomohli přepsat čeští odborníci
Kolébkou netopýrů byla s největší pravděpodobností Evropa, jejich předkové se zde objevili již před 65 miliony let. Vyplývá to z dosud nejrozsáhlejšího výzkumu kombinujícího genetická data dnešních druhů s fosilními nálezy. Studie zveřejněná minulý týden v časopise Nature zároveň přinesla nové poznatky o tom, kdy netopýři získali schopnost létat a…
-
Čeští vědci našli v Etiopii „vzácnou myš z Chingawy“, jde o její druhý odchyt v historii
Mimořádný úspěch slaví tým biologa Josefa Bryji z Akademie věd ČR. V deštném lese Chingawa na jihozápadě Etiopie výzkumníci odchytili extrémně vzácného hlodavce Chingawaemys rarus. Světová věda ho dosud znala jen díky jedinému exempláři, který odchytili ruští vědci před 20 lety.