Novinky.cz
-
Nově popsaný druh dinosaura vypadal jako krocan a živil se ovocem
Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let v období křídy. Byl velký zhruba jako krocan a místo zubů měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Dostal jméno Infernogallus jamesi. Byl to býložravec a živil se nejspíše ovocem.
-
Nešlo jen o vodu. Vědci odhalili, proč pravěcí lidé neosídlili celou poušť
Dostatek vody nebyl v pravěku jedinou podmínkou, která rozhodovala o tom, zda lidé mohli žít v poušti. Stejně důležitý byl kámen vhodný k výrobě nástrojů. Mezinárodní tým vědců včetně českých archeologů proto vytvořil volně dostupný model, který předpovídá, kde mohli pravěcí lidé v pouštních oblastech světa žít. Ověřili ho i pomocí dat z české archeologické…
-
Rostliny, které nepotřebují sex, by jednou mohly lidstvu zajistit obživu
Cestou k tomu, jak uživit lidstvo vypěstováním dostatečného množství kvalitních zemědělských plodin, může být apomixie, tedy schopnost některých rostlin rozmnožovat se bezpohlavně – jinými slovy zcela bez sexu. Tyto rostliny kopírují samy sebe; vytvářejí si semena s tím, že nová rostlina je klonem matky. Je to výhodnější než šlechtění.
-
Propadající se antarktický led odhaluje masivní úbytek vody ve skrytém jezeře
Kronštadské podledovcové jezero poblíž východoantarktického Ameryho šelfového ledovce bylo skryto pod antarktickým ledem, ale jeho odtok zanechal stopu viditelnou z vesmíru jako širokou prohlubeň, která se ve svém středu prohloubila o více než šest metrů. Na základě sledování klesajícího povrchu vědci odhadují, že jezero mezi lety 2016 a 2021 ztratilo…
-
V příštím roce by měla letět do kosmu první slovenská astronautka Michaela Musilová
Slovenská astrobioložka Michaela Musilová (38) přijala nabídku přidat se k posádce evropské mise ECM1 (First European Commercial Mission). V příštím roce by tak Slovensko mohlo mít první astronautku. Tedy ve stejném roce, kdy má do kosmu letět i Čech Aleš Svoboda.
-
Astrofyzik Valníček naučil sondy Vega sledovat Halleyovu kometu
Psal se březen roku 1986. Sovětská sonda Vega se řítila hlubokým vesmírem a blížila se k Halleyově kometě obrovskou vzájemnou rychlostí 80 kilometrů za sekundu. Přesně v tento kritický okamžik přišla chvíle pro československou orientační plošinu ASP-G.
-
Informatik Černocký z VUT v Brně získá nejvyšší české vědecké ocenění
Národní cena vlády Česká hlava, což je nejvyšší české vědecké ocenění, letos poputuje do Brna. Získá ji profesor informatiky z Vysokého učení technického v Brně Jan Černocký. Dostane ji za významný přínos v rozvoji moderních řečových technologií s využitím umělé inteligence.
-
Nová trpasličí planeta? Za dráhou Pluta obíhá další těleso
Za oběžnou dráhou Pluta možná obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové předběžně označili 2026 ED138 a objevili ho s pomocí teleskopu na chilské observatoři Very C. Rubinové. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou však zapotřebí další pozorování.
-
Když jde o život, stud musí stranou. Studentka z Ostravy vytiskla podprsenku pro resuscitační figuríny
Stud při záchraně života? I ten může hrát svou roli. Lidé totiž někdy váhají, když mají poskytnout první pomoc ženě a odstranit jí podprsenku. Studentka VŠB - Technické univerzity Ostrava Karolína Kružíková proto přišla s nápadem, který může pomoci ostych překonat. Navrhla podprsenku pro ženskou resuscitační figurínu. Při výuce ji lze i rozstřihnout a znovu…
-
Etna možná funguje jako vyústění „potrubí“ vedoucího z hlubin zemského pláště
Sicilská Etna, největší aktivní sopka Evropy, dlouho vzdorovala klasickým modelům geologie. Většina obřích stratovulkánů vzniká buď tavením hornin v plášti nad podsouvanou tektonickou deskou, nebo výstupem horkého materiálu z hlubin Země, což může vyvolávat vulkanismus. Avšak Etna chrlí velké množství alkalických láv, jejichž chemické složení je v…
-
Ničivou povodeň, která zasáhla Česko v roce 2024, výrazně zesílila klimatická změna, spočítali vědci
Při zářijových povodních v roce 2024 klimatická změna zesílila povodňové kulminace výrazněji než nárůst srážek. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vědců vedený německým Helmholtzovým centrem pro výzkum životního prostředí (UFZ), na jehož práci se podílela i Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU). Bez klimatické změny by byly srážky až o devět procent…
-
Jeskyňáři v Moravském krasu zřejmě našli místo, kde v podzemí vzniká řeka Punkva
Jeskynní potápěči v Amatérské jeskyni v Moravském krasu s největší pravděpodobností objevili místo, kde spojením Sloupského potoka a Bílé vody vzniká řeka Punkva. Dosud se to přesně nevědělo. Zároveň po několika letech úsilí fyzicky propojili takzvanou Šolimovu mísu s dómem pod Rodeem. Ve čtvrtek to řekl předseda speleologické organizace Plánivy Radek…
-
Čeští vědci odkryli další část starověkých hrobek v Sakkáře. Jejich práci ocenil i egyptský ministr
Čeští egyptologové pokračují v dlouhodobém výzkumu starověkého pohřebiště v Sakkáře nedaleko Káhiry. Po znovuobjevení hrobky vysokého úředníka Ptahšepsese se zaměřili také na další části rozsáhlého pohřebního komplexu. Povedlo se jim odkrýt i dosud neznámou obětní kapli Ptahšepsesovy matky, jejíž výzdoba přibližuje rodinné vztahy mocných egyptských…
-
El Niño může o milisekundu prodloužit den
El Niño v tropickém Pacifiku dál zesiluje a dosahuje mimořádné intenzity. Jeho vliv však není omezený pouze na světové počasí. Změny v atmosférické cirkulaci dokážou zpomalit rotaci Země, čímž se prodlužuje den. Jde o nepatrný výkyv, který je ale důležitý pro přesnou navigaci a měření času.
-
Kostra Nanotyranna se v New Yorku vydražila za miliardu
Kostra nově identifikovaného dinosaura, který byl kdysi mylně považován za mladého Tyrannosaura rexe, se v úterý v aukční síni Sotheby’s v New Yorku vydražila za 47,3 milionu dolarů (1,02 miliardy Kč). O kostru Nanotyranna (malého tyrana) usilovalo šest zájemců, samotná dražba podle televize CNN trvala 12 minut.
-
Téměř všem korálovým útesům světa hrozí kolaps
Podle nového hodnocení čelí téměř všechny korálové ekosystémy v teplých mělkých mořích extrémně vysokému riziku kolapsu během následujících 50 let. Největší hrozbou je pokračující oteplování oceánů, které vede k častějším a intenzivnějším mořským vlnám veder.
-
Vystudují medicínu, pak je čeká zklamání. Čtvrtinu mladých lékařů školitelé ignorují
Šest let studují medicínu, jenže k tomu, aby mohli samostatně pracovat jako lékaři, jsou po dokončení školy teprve v půli cesty. Potřebují atestaci. K té má čerstvé absolventy dovést jejich školitel, jenže ten se o ně často vůbec nezajímá. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS pro Českou lékařskou komoru.
-
NASA představila nový plán mise Artemis III, která má připravit další cestu člověka na Měsíc
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) představil aktualizovaný plán návratu astronautů na Měsíc v roce 2028. Důležitou součástí příprav má být mise Artemis III, při níž se příští rok čtyřčlenná posádka vydá na oběžnou dráhu Země, aby otestovala klíčové systémy potřebné pro budoucí přistání na měsíčním povrchu. Agentura zároveň oznámila změny ve…
-
Hledali dávné klima, našli současnost. Čeští vědci ukazují, co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
Čeští vědci zkoumali bradavičnaté sintry a předpokládali, že najdou informace o dávném klimatu. Místo toho zjistili, že jsou tyto útvary velmi mladé a mohou tak vědcům pomoci pochopit, jak prostředí reaguje na klimatické změny v posledních desetiletích. Na výzkumu se podíleli vědci z Česka i zahraničí, kteří jsou zapojeni do projektu RES-HUM.
-
Vrak u tureckého pobřeží ukrýval nádobí staré 2100 let. Podobné zboží si objednal i Cicero
Tisíce kusů keramického nádobí objevili podmořští archeologové ve vraku lodi, která se v 1. století př. n. l. potopila u dnešního tureckého letoviska Adrasan. Talíře, misky a podnosy různých tvarů a velikostí nabízejí detailní pohled na tehdejší kulturu stolování. Část nákladu podle odborníků pocházela ze starověkého města Rhosus, které bylo proslulým…
-
Hadi unikají nebezpečí metáním kotoulů. Dokážou se pohybovat rychlostí až 13 km/h
Drobní hadi rodu Pseudorabdion z jihovýchodní Asie mají neobvyklý způsob úniku před nebezpečím. Dokážou se odrazit od země, přehoupnout tělo přes hlavu a pokračovat v pohybu sérií specifických rychlých kotoulů. Vědci nyní podrobně popsali, jak tento akrobatický manévr provádějí a jak při tomto cíleném odkutálení dokážou udržet hlavu relativně stabilní a ve…
-
Vědci ukázali, jak vypadali záhadní denisované
Nízké, dozadu se svažující čelo, mohutné nadočnicové oblouky, obdélníkové oční důlky, ploché tváře a mírně vystupující kořen nosu. Tak mohli vypadat denisované, dávní příbuzní moderního člověka. Jejich charakteristické rysy popsali vědci na základě fosilních nálezů ze severní Číny, u kterých určili, že patří právě denisovanům.
-
Poškození buněk? Vědci zkoumali, jak mohou mikroplasty ovlivnit lidské tělo
Drobné plastové částice mohou být nebezpečnější, než se dosud předpokládalo. Američtí vědci odhalili nový chemický mechanismus, při kterém mikroplasty v kontaktu s vodou vytvářejí vysoce reaktivní látky schopné poškozovat buňky. Objev by mohl pomoci vysvětlit jejich negativní působení na lidské zdraví. Výsledky studie zveřejnil 14. října prestižní časopis…
-
Studentka miluje včely natolik, že pro ně vyvíjí výživu. Na jejich bodnutí je alergická
Gabriela Vlašicová je alergická na včelí bodnutí, ale včely miluje natolik, že se jejich studiu věnuje současně na Mendelově univerzitě v Brně a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V sousedství jihočeské metropole, stylově v obci Včelná, si před čtyřmi roky pořídila svá první včelstva. Nyní na nich testuje krmná těsta, která speciálně pro včely…
-
V Opavě navazují na objev letošního nobelisty Halzena, který mění astronomii
Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě navazuje na výzkum vědce, který získal letošní Nobelovu cenu za fyziku. Belgicko-americký fyzik Francis Halzen se svým projektem IceCube pomohl proměnit antarktický led v obří detektor částic přicházejících z hlubin vesmíru. Jeho objev otevřel novou éru astronomie.
-
Už nemusí za diplomem do Plzně. V Chebu dostudovala třicítka učitelek
Prvních 27 absolventek a absolventů magisterského oboru učitelství pro 1. stupeň základních škol dokončilo studium v Chebu. Západočeská univerzita v Plzni tam začala tento obor vyučovat před pěti lety, aby pomohla řešit nedostatek kvalifikovaných pedagogů v Karlovarském kraji. Řada z nich už v regionálních školách vyučuje.
-
Univerzita Palackého má nový lékařský kampus. Investice přišla na 640 milionů
Špičkové simulační centrum je součástí nového čtyřpodlažního kampusu, který ve čtvrtek slavnostně otevřela Univerzita Palackého (UP) v Olomouci. Využívat ho budou studenti lékařské fakulty a fakulty zdravotnických věd. Jeho součástí je i kruhová aula s kapacitou 375 míst, výzkumné laboratoře a menza, která obslouží až 2000 strávníků denně.
-
Až 19 tisíc dětí bez školní výuky. Čeští studenti to tak nechtějí nechat
Srpnová katastrofa v Nepálu otřásla celým světem. Záběry, jak přívalová vlna polyká celé vesnice, nejde jen tak dostat z hlavy. Nejméně 69 škol bylo poškozeno či zničeno a nešťastná situace ovlivnila 19 tisíc dětí. Studenti z International School of Prague, působící v organizacích Musíš to Říct a Happy Hearts Future Leaders, založili sbírku, aby pomohli…
-
Na jihu Moravy omylem rozkvétají desítky druhů rostlin, podzim si spletly s jarem
I když je podzim, jaro je tady. Alespoň to si myslí příroda, která na kalendář nehledí. Je natolik zmatená uplynulým suchým létem a všemi výkyvy počasí, že ignoruje nastávající zimu. Zatímco se listy stromů barví do žluta a ruda, na jihu Moravy rozkvétají doslova desítky rostlinných druhů, které by se měly ukládat k vegetačnímu spánku.
-
Poláci pátrají v České Lípě po ostatcích svých vojáků, kteří chtěli po válce do americké zóny
Pracovníci polského Institutu národní paměti (Instytut Pamięci Narodowej) pátrají v České Lípě po ostatcích tří polských vojáků, kteří tu měli být pohřbeni po skončení druhé světové války. Na českolipském hřbitově kvůli tomu probíhají výkopové práce.