Novinky.cz
-
Nadané děti mají poslední možnost přihlásit se do dalšího ročníku soutěže Zlatý oříšek
Věnují se fyzice či matematice, tančí, pečou dorty, sportují, mluví mnoha jazyky, staví modely raket, jsou členové Dětské Mensy nebo třeba od útlého věku moderují své pořady. Ať už se děti prosazují v jakémkoliv oboru, projekt Zlatý oříšek jim nabízí podporu v rámci nadačního fondu a účast v talentové soutěži. Aktivní, šikovné a úspěšné děti a dětské…
-
Země se stává stále kulatější
Naše planeta není dokonalá koule, kvůli rotaci je zploštělá na pólech a vypouklá kolem rovníku. Výzkum však ukazuje, že se toto zploštění pevné Země postupně zmenšuje. Za překvapivou změnou může stát tání ledovců.
-
Brněnské kapucíny, pohřbené před staletími, navštívili restaurátoři mumií
Náročnou očistnou kúru mají za sebou mrtví ze slavné brněnské kapucínské hrobky, která je již od konce 19. století jednou z turistických atrakcí moravské metropole. Její jedinečné mikroklima totiž uchovalo ostatky řádových bratří po staletí v neuvěřitelně dobrém stavu. Navíc se o ně stará i tým restaurátorů mumií.
-
„Ledovec soudného dne“ může zvýšit hladinu oceánů více, než se čekalo
Vědci zjistili, že Thwaitesův ledovec v Antarktidě může přispět ke zvýšení hladiny oceánů až dvojnásobně oproti dosavadním odhadům. Mohutná masa ledu, často označovaná jako „ledovec soudného dne“, by navíc mohla už v příštích letech ztratit jednu ze svých důležitých přirozených opor.
-
Mohly by v oblacích Venuše žít houby? Odpověď hledá nový výzkum s českou stopou
Vyšla studie o aktuálním výzkumu, v němž vědci zjišťovali, zda by extrémně kyselá oblaka planety Venuše mohla být osídlena acidofilními houbami a zda by se ty mohly podílet na pohlcování ultrafialového záření, které v atmosféře Venuše evidentně probíhá. Na projektu pracoval také český mykolog Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
-
45,2 km na Marsu. Vozítko Perseverance překonalo rekord ve vzdálenosti ujeté na jiném světě
Vskutku vytrvalý aparát… Americké vozítko Perseverance (Vytrvalost), které od února 2021 zkoumá Mars, se stalo vozidlem s nejdelší ujetou vzdáleností na jiném vesmírném tělese než na Zemi, když na povrchu rudé planety urazilo již 45,2 kilometru. Rover velikosti automobilu překonal dosavadní rekord svého předchůdce Opportunity, který po Marsu jezdil v letech…
-
Znojmo mimořádně vystavuje 500 let starou a 23 kg těžkou knihu městských práv
Historický poklad Znojma, který je současně literárním skvostem mezinárodního významu, je od úterý k vidění v tamním Domě umění. Jde o 500 let starou a bohatě iluminovanou Knihu práv města Znojma schválenou v roce 1523 českým králem Ludvíkem Jagellonským. Cena tohoto obřího spisu o váze 23 kilogramů je nevyčíslitelná.
-
Přes 111 tisíc dětí prověří svou logiku. Olympiáda hledá další skryté talenty
Do letošní Logické olympiády se přihlásilo 111 502 soutěžících z 3851 škol v ČR. Výsledky základního kola budou známé do konce října. Nové talenty letos pomáhá hledat i nový soutěžní systém, který vytvořili dva bývalí účastníci olympiády a mladí členové Mensy.
-
Extrémní sucho mění Pálavu v polopoušť. Dlouhodobý výzkum ukazuje nejistou budoucnost
Vědci na Pálavě vedou unikátní dlouhodobý výzkum suchých trávníků v čase klimatické změny. Už déle než čtvrt století. Zkoumání odhalilo, že v závislosti na počasí se zde pravidelně výrazně mění společenstva rostlin. S postupující klimatickou změnou se stále více rostlin dostává na samotnou hranici přežití. Pálava dokonce místy začíná připomínat polopoušť.
-
Vodu by místo filtrů mohlo čistit světlo s močovinou, postup úspěšně otestovali v Brně
Místo klasických a dosud používaných filtrů by se voda mohla v budoucnu čistit s využitím světla a močoviny. Tento postup již s úspěchem otestovali vědci z brněnského výzkumného institutu CEITEC Vysokého učení technického (VUT). V laboratorních podmínkách se jim podařilo odstranit až 97 procent nečistot z vody.
-
Vrak letadla, nebo jen vyvrácený strom? Nová expedice chce rozluštit záhadu zmizení Amelie Earhartové
Téměř 90 let po posledním letu slavné americké pilotky by nové pátrání mohlo konečně objasnit její osud. K odlehlému atolu Nikumaroro v Tichém oceánu míří loď s odborníky, kteří chtějí prozkoumat neobvyklý objekt zachycený na satelitních snímcích. Doufají, že by mohlo jít o trosky stroje, s nímž se průkopnice letectví v roce 1937 pokusila obletět svět. Na…
-
Tání sibiřského permafrostu může být ještě děsivější než mor, varují vědci
Úmrtí mladé zaměstnankyně ruského výzkumného ústavu, který se zabývá nebezpečnými infekčními chorobami, vyvolalo obavy z možného výskytu plicního moru. Zatímco příčina úmrtí zůstává stále nejasná, vědci upozorňují na další potenciální hrozbu, kterou Sibiř skrývá. Tající permafrost totiž může uvolnit viry a bakterie, které v něm přežívaly desítky tisíc let.
-
Unikátní silikonové modely pomohou lékařům nacvičit si operace rozštěpů
Jsou ze silikonu a věrně napodobují nos a ústa miminka s rozštěpem. Řeč je o nových modelech, na nichž si chirurgové mohou nacvičit náročné operace rozštěpů. Vytvořili je lékaři Fakultní nemocnice Brno ve spolupráci s biomechaniky z Vysokého učení technického. Simulátor srovnatelné kvality dosud nebyl k dispozici.
-
Víkend v Česku ozdobila nezvykle výrazná polární záře
Sobotní večer v Česku zpestřila nezvykle výrazná polární záře. Na snímcích hrála růžovými, červenými a fialovými odstíny. Lidé ji pozorovali na řadě míst v Čechách, kde se protrhala oblačnost. S redakcí se o působivý časosběr z východních Čech podělil fotograf Lukáš Pecka.
-
Superpočítače, fyzikální rovnice i AI. Jak klimatické modely počítají možnou budoucnost
Klimatická změna je v dnešní době často skloňované téma. Jedním z jejích hlavních projevů je oteplování planety. Jak moc se Země v příštích letech oteplí, nám říkají klimatické modely. To je pro většinu lidí dosti abstraktní pojem. V rozhovoru pro Novinky se ho snaží přiblížit klimatolog Michal Belda z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který…
-
V Logické olympiádě sami soutěžili, teď pro ni vytvořili nový systém
Viktor Komárek studuje mechatroniku v Dánsku, David Šplíchal manažerskou informatiku v Praze. Poznali se před lety na táboře Mensy, prošli soutěží Logická olympiáda a nyní jí sami pomáhají. Jejich systém Lolymp má zjednodušit přihlašování desetitisícům dětí i práci dobrovolníkům, kteří soutěž už 18 let připravují.
-
Bělozubka tmavá se šíří Chebskem. Vědci zkoumají, zda vytlačuje původní druh
Vědci už čtvrtým rokem sledují, kam až se bělozubka tmavá dostala a jak rychle její populace na Chebsku přibývá. Nově se při výzkumu zaměřili také na to, zda se drobný savec původem ze severní Afriky dokáže šířit mimo lidská sídla a jak ovlivňuje původní druhy.
-
Pod sopkou „Ústa pekla“ se znovu hromadí magma, zjistili vědci
Vědci pomocí družicových měření zjistili, že pod jednou z nejaktivnějších sopek Nikaraguy se znovu hromadí magma. Masaya, přezdívaná „Ústa pekla“, leží nedaleko hlavního města Managuy a v jejím okolí žijí přibližně dva miliony lidí. Bezprostřední nebezpečí erupce ale podle vědců nehrozí.
-
Modul společnosti SpaceX přistál zpět na Zemi
Modul společnosti SpaceX s čtyřčlennou posádkou mise Crew-12 přistál do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie po osmi měsících na ISS.
-
Neznámá část řeky Punkvy. Potápěči našli v Amatérské jeskyni nové chodby
Mimořádný objev se v úterý podařil v Moravském krasu na Blanensku jeskynním potápěčům České speleologické společnosti Radku Nejezchlebovi a Janu Sirotkovi. V Amatérské jeskyni našli doposud neznámou část podzemního toku řeky Punkvy o délce více než 200 metrů. Přiblížili se tak k tajemnému a dosud neznámému místu, kde Punkva vzniká.
-
V mokřadech jižní Moravy našli dva druhy pavouků, které dosud nebyly v Česku zaznamenány
Přírodovědci objevili při monitoringu mokřadů na jižní Moravě dva v Česku dosud nezaznamenané druhy pavouků. Skákavku Attulus inexpectus nalezli na slanisku Trkmanec–Rybníčky u Rakvic na Břeclavsku a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan na Hodonínsku. Především první druh byl pro ně velkým překvapením.
-
Zemřela vědkyně, jejíž software pomohl Apollu 11 přistát na Měsíci
Zemřela americká vědkyně Margaret Hamiltonová, která pomohla vytvořit obor softwarového inženýrství a jejíž kód pomohl astronautům NASA z mise Apollo přistát na Měsíci. Bylo jí 90 let. Tento týden ve středu to oznámil Massachusettský technologický institut (MIT).
-
Krkonošská tundra se mění. Holá půda mizí, přichází doba borůvková
Krkonošská tundra se v posledních desetiletích rychle mění. Na hřebenech ubývá nízkých horských trávníků a naopak přibývá keřů, vysokých trav a bylin. Rozšiřuje se mimo jiné borovice kleč, vřes nebo borůvka a tyto druhy vytlačují pro Krkonoše unikátní chladnomilnou flóru. Patrné je to například i na vrcholu Studniční hory.
-
Šest dětí se speciálními potřebami v jedné třídě. Zvládnout to bez asistenta bývá nad síly učitele
Několik dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, vedle nich nadaní žáci, kteří potřebují náročnější práci, a dalších dvacet spolužáků. Všem se má během jediné vyučovací hodiny věnovat jeden učitel. Pedagožka prvního stupně Pavlína Sedláčková popisuje v podcastu Terezy Netolické U Tabule, jak náročná může být inkluze v běžné třídě a proč může přítomnost…
-
Zkoumali jsme Voynichův rukopis celou dobu špatně? Stránky mohly být svázány ve špatném pořadí
Voynichův rukopis možná není záhadný jen kvůli svému nerozluštěnému písmu. Nová studie naznačuje mnohem praktičtější problém. Jeho listy mohly být v minulosti svázány v jiném pořadí, než zamýšleli původní tvůrci. Stránky, které dnes leží daleko od sebe, tak k sobě mohly původně patřit, zatímco jiné, které dnes leží vedle sebe, spolu vůbec nesouvisejí.
-
Špičková věda nevzniká jen v Praze. Jak ji dostat mezi lidi ukáže konference v Liberci
Mezinárodní grant, finále prestižní soutěže nebo světový ohlas na svítidlo, při jehož vzniku pomáhaly včely. I takové příběhy vznikají ve vědeckých pracovištích mimo Prahu. Jejich autoři se 12. října sejdou na Technické univerzitě v Liberci (TUL), aby ukázali nejen to, co zkoumají, ale také jak o vědě mluvit tak, aby jí rozuměli i lidé mimo laboratoře a…
-
Nobelovu cenu za chemii získali Francouz a Japonec
Letošní Nobelovu cenu za chemii obdrželi francouzský chemik Henri B. Kagan a japonský chemik Kensó Soai. Ve středu to oznámila Královská švédská akademie věd. Ceremoniál ve Stockholmu navazuje na předchozí dva dny, kdy se svět dozvěděl jména letošních laureátů cen za fyziologii a lékařství a za fyziku.
-
Pitnou vodu pro Prahu sleduje nová laboratoř s AI, ale kontrolní pstruzi zůstávají
Nový komplex laboratoří v úpravně pitné vody v Podolí za 150 milionů korun zprovoznily Pražské vodovody a kanalizace po přestěhování z jejich původního působiště na Vinohradech. Jedna z nově využitých technologií byla dosud známá především z medicíny.
-
Pátrání po Noemově arše. Vrty nenarazily na souvislé skalní podloží, nový radar potvrdil anomálie
Pátrání po možných pozůstatcích Noemovy archy v oblasti vyvýšeniny Durupinar ve východním Turecku vstoupilo do další fáze. Iniciativa Noah’s Ark Scans provedla rozsáhlé hloubkové vrty a zároveň útvar prozkoumala pomocí nového radarového systému. Podle výzkumného týmu se pod povrchem nenachází očekávaný souvislý blok horniny a radar znovu zachytil množství…
-
Vzácná souhra na obloze. Nad Čínou se potkala polární záře s meteory
KRÁTCE: Noční obloha nad severovýchodem Číny nabídla na začátku října mimořádně působivou podívanou. Nad okresem Ťia-jin v provincii Chej-lung-ťiang se rozprostřela výrazná červená polární záře, kterou v průběhu noci opakovaně protínaly jasné meteory. Celou scenérii ještě umocnila klidná hladina řeky Chej-lung-ťiang, v Evropě známé jako Amur, v níž se…