ČT24
-
Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé
Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
-
Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum
Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
-
Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku
Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
-
Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie
Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. S pomocí kombinace několika metod dokonce dokázali spočítat, kolik tvorů ho tvoří.
-
Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem
Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony lety. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy "pekelné kuře". Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje…
-
Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice
Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
-
Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost
Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
-
Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily
Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
-
Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo
V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
-
Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky
Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
-
Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“
Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
-
Brambor bude v tuzemsku letos o pětinu méně než loni, roli hraje i změna klimatu
Brambory tvoří jeden ze základů českého jídelníčku. Letos ale byla z více důvodů jejich sklizeň velmi nízká, což nejspíš povede ke zvýšení jejich ceny.
-
Černobylští psi mají geny adaptované na „konec světa“, popsala studie
Přestože krajina u černobylské jaderné elektrárny může působit jako po apokalypse, dokázaly ji osídlit psí smečky. Vědci teď popsali, jak to zvířata zvládla a jak se to projevuje v jejich genech.
-
Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici
Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
-
Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky
Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí…
-
Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie
Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
-
Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými
Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
-
Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové
Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
-
Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum
Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset…
-
Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu
Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
-
V Číně objevili obří houbu „D-rex“. Vznikla ve světě zničeném asteroidem
Když něco živého zemře, vždy se v přírodě najde organismus, který toho využije. Doba masových vymírání tomu přeje. Jedno z těch největších nastalo asi před 65 miliony lety, kdy asteroid, který narazil do Země, způsobil vyhynutí dinosaurů a mnoha dalších forem života. Čínští vědci teď našli organismus, který se rozkladem po této katastrofě živil.
-
Letošní vlny veder zabily v evropských městech 50 tisíc lidí, ukazuje model
Autoři nových výzkumů odhadují, že v městských oblastech v Evropě zemřelo během letošního dusného léta o 50 tisíc lidí více, než je běžné. Za dvě třetiny těchto úmrtí je podle nich zodpovědná klimatická změna. Tento údaj získaný pomocí modelování je podstatně vyšší než v předchozích nejhorších letech 2003 a 2022.
-
Skončilo slavné herní studio BioWare
Jen několik týdnů poté, co skupina saúdských investorů a zeť amerického prezidenta Jared Kushner odkoupili videoherní společnost Electronic Arts (EA), zrušila tato firma jedno ze svých nejznámějších studií, BioWare, které během tří desítek let vytvořilo jedny z nejslavnějších videoher vůbec.
-
Čeští krotitelé molekul umí zpomalit světlem jejich pohyb. Je to cesta k molekulárním strojům
Molekulární stroje je složité vyrobit, protože molekuly jsou neustále v pohybu. Čeští vědci teď ale přišli na způsob, jak pohyb zpomalit. Využívají k tomu světlo.
-
Vědci poprvé rekonstruovali vzhled záhadných denisovanů
Že existovali denisované, blízcí příbuzní lidí a neandertálců, věda popsala teprve před patnácti lety. A až teď dokázali vědci popsat, jak mohli vypadat. Využili k tomu nedávno nalezenou část lebky.
-
Vlny mořských veder zvyšují pravděpodobnost povodní, ukazuje studie
Světové oceány a moře se ohřívají – jak vlivem změny klimatu, tak letos i kvůli jevu El Niño. Má to dopady nejen na život pod vodou, ale také na počasí nad pevninou, potvrzuje nový výzkum. Kromě ohrožení mořských ekosystémů tak může nadprůměrně teplé moře za určitých podmínek také přispívat ke vzniku mimořádně vydatných srážek a následných povodní na…
-
AI krabi prozkoumávali svůj virtuální svět. Chovali se jako zvídavé děti
Když se umělé inteligence snaží prozkoumat svět, dělají to až s dětskou zvídavostí, kterou ale kombinují se zcela vědeckým přístupem ke světu – experiment popsal pro Českou televizi jeho hlavní autor Nathan Cloos z MIT.
-
Nedopusťme, aby stroje rozhodovaly o zabíjení lidí, zní z OSN
Technologický pokrok a geopolitické napětí společně vedou k tomu, že stále více států mění své armády na alespoň částečně robotické. Experti OSN varují před riziky.
-
Obrazem: Detail tisku i živočišné říše. Jaké snímky vyhrály soutěž, kde se fotí mikroskopem
Nikon Small World je fotografická soutěž a současně fórum pro předvádění krásy a složitosti života viděného světelným mikroskopem. Slouží jako okno do světa, který lze vidět pouze přes čočku optického mikroskopu.
-
Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko
Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
