Běhej srdcem
-
Innovation Week 2026: z Cubexu do ČSOB Kampusu, roboti mezi lidmi a zdraví budoucnosti
Ve čtvrtek ráno, pár minut po osmé, jsme stáli v Radlicích na chodníku a frontu před námi odhadovali zhruba na sto metrů. Takový byl zájem po otevření bran. Lidi s kávou v ruce a notebooky v batozích čekali na vstup do ČSOB Kampusu, kde začínal Innovation Week 2026. Takovou frontu člověk čeká spíš před koncertem než před konferencí o
-
Jak se (ne)běží maraton, když jsi influencer: Berlín, kolo, záhadný čip a čas 2:59:41
Influencerka Karolína Čechová sama říká, že BMW Berlin Marathon 2026 neuběhla. Přesto se ve výsledcích objevila s časem 2:59:41 – na sekundu stejně jako další influencer David Luu. Ve zveřejněném videu jde s ním na start, přestože každý patřil do jiné startovní vlny, následně se přesouvá na kole a nakonec je s ním v cíli. Současně tvrdí, že „neproběhla
-
Čipy v mozku: co už je možné a kam směřujeme?
Roky jste ochrnutý od krku dolů. Prstem nepohnete, počítač nezapnete, zprávu nenapíšete… Co dělat když mozek pracuje a tělo ne? V lednu 2024 si Noland Arbaugh nechal otevřít lebku. Robot mu do mozku zavedl 1024 elektrod. Byl první člověk s čipem firmy Neuralink. V době operace mu bylo 29 let. Třetím rokem s implantátem hraje na počítači celé dny
-
Boris Orava: Síla není jen o svalech. Proč by měl zvedat činky i vytrvalostní sportovec? (díl třetí)
Když se mezi běžci řekne silový trénink, reakce bývají pořád velmi rozdílné. Jeden bez něj nedá ani týden, druhý několikrát do roka slavnostně vytáhne odporovou gumu a třetí je přesvědčený, že mu běhání kopců jako posilovna bohatě stačí. Jenže právě síla, schopnost těla pracovat jako jeden celek a odolávat dlouhodobému zatížení mohou rozhodovat nejen o…
-
Kdo je nový král Spartathlonu Tamás Bódis?
Sparta, 27. září 2026, tři čtvrtě na dvě v noci. Maďarský běžec Tamás Bódis doběhl pod sochu krále Leónida s maďarskou vlajkou v ruce. Čas 19:40:51 – nejrychlejší, jaký kdy někdo na této trati zaběhl. Bódise (to je příjmení) sledujeme v redakci už roky. Účastní se řady ultra závodů a je za ním zajímavý příběh. 246 kilometrů průměrem 4:47 min/km.
-
Kronika Vesmíru (27) – Karbon – uhlí, kyslíkový vrchol a gigantizmus
Po kolonizaci souše (díl 26) přichází karbon (359-299 milionů let zpátky). Obří lesy, extrémně vysoký kyslík, gigantické organizmy. Jde o vrchol “zelené” fáze Země v paleozoiku. Bažinaté pralesy Povrch pokrývaly obrovské, husté, bažinaté pralesy. Dominovaly v nich obří přesličky (třeba Calamites), stromovité plavuně (třeba Lepidodendron – výška přes 30-40…
-
Laboratorní testy pro sportovce (3) – Červené krvinky a kyslíkový transport
V díle 1 jsme sestavili panel a v díle 2 podmínky odběru. První blok, který na výpisu dává smysl číst dohromady, jsou červené krvinky. Kyslík potřebujete pořád. Do mozku, srdce, svalů i ostatních orgánů ho vozí červené krvinky, konkrétně hemoglobin v nich. Červené krvinky tvoří 80% počtu všech buněk v těle! Máme jich opravdu hodně. Když tento mechanizmus…
-
Polygenní screening embryí: eugenika na steriodech
Představte si, že čekáte na výsledky umělého oplodnění. Máte pět životaschopných embryí a musíte se rozhodnout, které implantovat. Standardní dnešní postup spočívá v hodnocení pod mikroskopem – embryolog posuzuje tvar buněk a rychlost dělení. Ale co kdybyste mohli nahlédnout i do DNA každého embrya a odhadnout riziko budoucích nemocí? Polygennní screening…
-
Laboratorní testy pro sportovce (2) – Jak správně načasovat testy a připravit se na ně
Špatně připravený odběr dokáže z „vše v normě“ udělat paniku – nebo naopak zakrýt reálný problém. V druhém díle seriálu: zlatý protokol odběru, kdy test odložit, biologická variabilita a lab deník.
-
Kronika Vesmíru (26) – Paleozoikum – kolonizace souše, ryby, první lesy
Po kambrijské explozi (díl 25) vstupuje Země do paleozoika nebo-li prvohor (541-252 milionů let zpátky). Život se z oceánů rozšiřuje na pevninu a mění tvář planety. Éra moří První polovina paleozoika (kambrium, ordovik, silur) je pořád hlavně moře: Ordovik – obrovský nárůst biodiverzity v oceánech, první korálové útesy, rozvoj hlavonožců a ostnokožců. Silur…
-
Epigenetické reprogramování: totální revoluce v medicíně, kterou právě sledujeme
Naše DNA obsahuje zhruba 20 000 genů. Každá buňka v těle ale čte jen zlomek z nich – nervová buňka ignoruje geny pro trávení tuků, jaterní buňka nevyrábí inzulin. Všechny mají stejný text, jen jiné instrukce. Tyto instrukce – chemické značky na DNA a kolem ní – se nazývají epigenetika. A právě jejich přepisování bez zásahu do samotné
-
Boris Orava: Síla není jen o svalech. Proč by měl zvedat činky i vytrvalostní sportovec? (díl druhý)
Když se mezi běžci řekne silový trénink, reakce bývají pořád velmi rozdílné. Jeden bez něj nedá ani týden, druhý několikrát do roka slavnostně vytáhne odporovou gumu a třetí je přesvědčený, že mu běhání kopců jako posilovna bohatě stačí. Jenže právě síla, schopnost těla pracovat jako jeden celek a odolávat dlouhodobému zatížení mohou rozhodovat nejen o…