21stoleti.cz
-
Nejen ptáci a hmyz! Ve vzduchu si poradí i jiná zvířata
Pokud nepočítáme člověka, jsou za krále oblohy považováni ptáci. Letecké dovednosti většiny z nich lze označit za skutečně dechberoucí. Rovněž mnoho zástupců hmyzí říše dokáže rozkmitat křídla a šokovat svými schopnostmi. Ovšem i jiná zvířata si umějí ve vzduchu poradit, ať už praktikují aktivní let, nebo pouze plachtí. Přeborníky jsou bezpochyby netopýři a…
-
Severská mytologie kdysi a dnes: Z boha hromu je moderní superhrdina
Současnou popkulturou mají lidé do jisté míry deformovanou představu o náboženství Vikingů, respektive o severském náboženství. To se začalo formovat už stovky let před naším letopočtem, a i když ho postupem času nahradilo křesťanství, rozhodně nebylo zapomenuto. Ve složitém systému tamní mytologie patří k nejvýznamnějším postavám bůh Ódin, označovaný také…
-
Had, který si občas hraje na kolo
Hadi a plazení se, to je skoro synonymum. Jenže v jihovýchodní Asii žijí takoví hadi, kteří na tento způsob pohybu občas zapomenou a raději se kutálejí. A nejsou to přitom žádní loudalové. Při svém akrobatickém vystoupení dokážou vyvinout rychlost až 13 kilometrů za hodinu. Hadi rodu Pseudorabdion, kteří dorůstají délky několika desítek centimetrů, tráví…
-
Rok školy navíc může chránit před demencí
Zatímco u nás padají návrhy na zkrácení povinné školní docházky, ukazuje se, že jediný rok ve školní lavici navíc může mít dalekosáhlé pozitivní důsledky. A to dokonce až do věku, kdy se začínají objevovat první případy demence. Naznačuje to studie amerických vědců zveřejněná v časopise PNAS, která využila dávnou britskou školskou reformu, o jejíž…
-
Byla van Goghova Hvězdná noc inspirována skutečnou oblohou?
Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním: uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22…
-
Proč máme větší mozek než šimpanzi? Stopy vedou k pradávným virům
Viry jsou sice pouhým okem neviditelné, ale zřejmě stojí za zásadními rozdíly mezi lidským mozkem a mozkem šimpanze. Neurovědci z Lundské univerzity ve Švédsku studovali pozůstatky minulých infekcí, které zřejmě stály za tím, že se mozky šimpanzů nevyvíjely tak jako ty lidské, ačkoliv se svým složením příliš neliší. V porovnání s mozky šimpanzů jsou ty
-
Pestřenky během migrace přenášejí biliony pylových zrn
Každý podzim se přes Evropu přesouvají miliardy pestřenek. Na jejich tělech přitom mohou být na vzdálenost stovek kilometrů přenášena i pylová zrna. Rozsah tohoto dosud málo prozkoumaného fenoménu nyní odhalil mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a University of Exeter. Výsledky ukazují, že migrace pestřenek může představovat…
-
Šíjové svaly – nejvíc namáhané displeji. Ustavičný předklon k mobilům ničí celé tělo
Moderní doba lidskému tělu mnohé ulehčuje, také jej ale vystavuje zcela novým druhům zátěže. Mezi nejvíc zkoušené části patří šíjové svaly. Potíže s krční páteří běžně řeší už dvacátníci a opětovné bolesti hlavy zná až 90 procent dospělých Čechů. Prevence přitom není složitá – klíčové je narovnat se. Hlavním úkolem šíjových svalů je stabilizace a
-
Pro rybu do zoo? V Troji nabízejí zájemcům karase, kteří z české přírody málem vymizeli
Zoologické zahrady vnímají lidé jako místo, kde jsou chovány zejména exotické a často ohrožené druhy zvířat. Moderní zoo přitom rozvíjejí nejrůznější formy ochranářských aktivit. Takové aktivity se ovšem mohou týkat i ryby, kterou bychom jako exotickou určitě neoznačili. V minulosti byl karas obecný v tuzemských vodách hojně rozšířený. Ovšem ztráta…
-
Vědci odhalili, proč na infekce v okolí zubních implantátů neúčinkují antibiotika
Zubní implantáty se během posledních 20 let staly základním stavebním kamenem dentální medicíny a dokáži nahradit poškozené zuby téměř dokonale. Lidé tak již nemusí být odkázání pouze na nepohodlné zubní náhrady nebo komplikované můstky s omezenou životností. Až 20 % pacientů se zubním implantátem se však během následujících let potýká s obtížně léčitelnou…
-
Banány v ohrožení, vědci hledají řešení
Banány patří k nejoblíbenějším druhům ovoce na světě. Odrůdě Cavendish, která tvoří 97 % exportu, však hrozí vyhynutí nejen vinou změny klimatu, ale i agresivního plísňového onemocnění zvaného panamská nemoc. Nyní to vypadá, že se vědcům naštěstí podařilo dosáhnout pokroku na cestě k jejich záchraně! Banány odrůdy Cavendish nemají semena a rozmnožují se…
-
Boj o mlžnou zemi: Jak Normané pokořili Anglosasy
Bitva skončila. Nad bojištěm plným mrtvol krouží mrchožrouti. Historie bude tuhle řež znát jako bitvu u Stamford Bridge. Anglosasové v ní porazili norského krále, který měl zálusk na anglický trůn. Jenže sotva zahnali jednoho nepřítele, na jihu se objevil nový – Normané. Obávaní válečníci Vikingové prosluli svými výboji na území Anglie. Tu už v 5.
-
Fenomén Vikingů: Bohové, mýty a brutální realita
Z husté mlhy se vynořila podlouhlá loď s děsivým drakem na přídi. Patnáct vesel na každém boku se s pravidelností nořilo do mořských vln. Hrozba dorazila k pobřeží. Od 8. století se tento pohled naskýtal obyvatelům přímořských oblastí Skotska, Anglie nebo Francie často. Připlouvali Vikingové! Jaký byl skutečně život proslulých válečníků a mořeplavců? A co
-
Římské sklo mění barvu podle světla. Vědci po 1600 letech napodobili jeho tajemství
Zdá se být zelený, stačí jej však prosvítit a rázem se promění v rubínově červený. Takzvaný Lykúrgův pohár, který vznikl ve 4. století našeho letopočtu, patří bezesporu k nejpozoruhodnějším výrobkům římských sklářů. Jeho neobvyklé vlastnosti se nyní podařilo mimořádně věrně napodobit vědcům z britské Sheffieldské univerzity, přičemž jim k tomu napomohly…
-
Přistát už nestačí aneb jak se lidstvo zabydlí na Měsíci
Poprvé lidstvo na Měsíci přistálo v roce 1969, naposledy o tři roky později. Nyní po více než půl století k němu opět míří a to i s novou výzvou: tentokrát už na něm zůstat. To ovšem s sebou přináší nemalou řadu problémů, vždyť budoucí obyvatelé lunárních základen budou potřebovat elektřinu, dopravu, spolehlivou techniku i možnost
-
Vědci zpřesnili průběh prvních 5 minut vzniku vesmíru
Vědci z americké University of Minnesota použili spektrograf MODS nacházející se na observatoři na hoře Mount Graham v Arizoně ke zpřesnění odhadu množství hélia, které vzniklo těsně po velkém třesku. Díky novým pozorováním se jim povedlo potvrdit odhad s odchylkou pouhého půl procenta. Velký třesk je vědecká teorie, která popisuje vznik a raný vývoj našeho
-
Stometrová tsunami zdevastovala před 46 miliony let pobřeží Anglie a Evropy
Dno Severního moře mezi Britskými ostrovy a evropskou pevninou patří mezi nejlépe prozkoumané a popsané části světového oceánu. I ono ale může odhalit překvapivá tajemství. Teprve v roce 2002 zde byl v hloubce okolo 700 metrů pod hladinou odhalen obří kráter, pojmenovaný podle blízkých rybářských nalezišť Silver Pit neboli Stříbrná jáma. Vědci se od té
-
Nádory mozku se nevyhýbají žádnému věku. Včasné rozpoznání příznaků je zásadní
Nově vzniklé epileptické záchvaty, potíže s řečí nebo změny hybnosti mohou patřit mezi varovné signály nádoru mozku. Nemoc se přitom nevyhýbá dětem ani lidem v produktivním věku. Jak se v ní lépe zorientovat? Pomoci má nový vzdělávací web Vše o hlavě, který spouští Hlas onkologických pacientů. Nádor mozku může člověku obrátit život vzhůru nohama. Zpočátku
-
Střed vesmíru opět v Česku. Czech Space Week láká na astronauty i české poklady pro ISS
Od 2. do 8. listopadu se Česko znovu ponoří do vesmíru. Festival Czech Space Week nabídne setkání s astronauty, program pro děti a studenty, technologické novinky i debaty o budoucnosti kosmonautiky. Největší pozornost poutá mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Právě během festivalu se veřejnost dozví, které české předměty by ho mohly…
-
Mýty kolem žraloků: Krvežízniví zabijáci, co se nesmí zastavit
Nejznámějším žralokem je bezpochyby velký bílý, který byl zejména v minulosti často nazýván lidožravý. Jde o silně stigmatizující označení. Ostatně lidské oběti si každoročně připisují i hroši, hadi či krokodýli a žádné z těchto zvířat nemá tak špatnou pověst jako právě žraloci. Do značné míry je to dáno tím, jak byli vyobrazeni v pop-kultuře, a
-
Včela a její žihadlo! Zbraň stará desítky milionů let
Včela se řídí pudem a při pocitu ohrožení reaguje útokem. Kdyby její zbraň pronikla do vosího těla, mohla by ji zase vytáhnout. Jenže žihadlo zajelo do kůže, a ta má úplně jinou strukturu. Ven už ho statečná obránkyně nedostane. Včely jsou evolučně jedněmi z nejúspěšnějších živočichů. Tito zástupci blanokřídlého hmyzu se na modré planetě objevili
-
Po smrti dinosaurů nečekala evoluce dlouho
Nová analýza rychlosti sedimentace naznačuje, že se mořské ekosystémy začaly obnovovat pouhých několik tisíc let po dopadu asteroidu Chicxulub, který před 66 miliony lety vyhubil dinosaury. Ukazuje se, že návrat života po dopadu asteroidu tak zřejmě nastal výrazně dříve, než vědecká obec předpokládala. Zjištění publikovaná v časopise Geology vybízejí k…
-
Masivní shluk temné hmoty odhalen poblíž sluneční soustavy
Astrofyzikové z Univerzity v Huntsville upozornili na možnou přítomnost obřího mračna temné hmoty ukrytého v Mléčné dráze nedaleko sluneční soustavy. O svém objevu informovali ve studii publikované v časopise Physical Review Letters. Pokud se jejich výsledky podaří nezávisle potvrdit, půjde o jeden z nejvýznamnějších a zároveň nejbližších známých útvarů…
-
Ježurovití versus vombati: Kdo je podivnější?
Mnoho zvířat v Oceánii se řadí k těm vůbec nejzvláštnějším na světě. Prim mezi nimi hraje bezesporu ptakopysk podivný. Ovšem i ježurovití či vombati patří mezi velmi neobvyklé živočichy. Ježurovití jsou spolu s ptakopysky vejcorodí savci. Mláďata se líhnou z vajec, živí se však mateřským mlékem, které samice roní skrz kůži. Vyskytují na australském…
-
Boj proti leukémii! Jak dostat nádorové buňky do „zaměřovače“?
Leukémie je obávané nádorové onemocnění. Na Západě se u starších dospělých objevuje nejčastěji takzvaná chronická lymfocytární leukémie (CLL). Vědci nyní učinili velmi zajímavý objev, vztahující se k boji proti této nemoci. CLL se týká bílých krvinek označovaných B lymfocyty. Ty se nekontrolovatelně množí, takže jejich počet v krvi, kostní dřeni a…
-
Málem zapomenutý génius
Genetika je v současnosti uznávanou vědou, bez které se biologové či lékaři jen stěží obejdou. Samozřejmě, že i tento vědní obor má svou historii. A jeho základy položil český Němec Johann Gregor Mendel. Nechybělo přitom málo a Mendelova práce upadla v zapomnění. Inu, občas to tak v životě bývá, že průkopníci se dočkají uznání až
-
Plisé rolety na míru: Praktický a stylový doplněk, který promění váš domov
Bydlení v přízemí, okna orientovaná na rušnou ulici nebo ostré ranní slunce, které vás budí dříve, než byste chtěli. Zní vám to povědomě? Výběr správného stínění oken už dávno není jen otázkou estetiky, ale především funkčnosti a komfortu. Zatímco klasické žaluzie často působí chladně kancelářsky a závěsy zabírají zbytečně moc místa, na scénu nastupuje…
-
Biologické zbraně s pomocí AI? Vědci varují před novým nebezpečím
Umělá inteligence na jedné straně pomáhá vědcům vyvíjet nové léky, analyzovat genetické informace a hledat způsoby, jak porazit nebezpečné nemoci. Na straně druhé její nepopiratelné schopnosti by se mohly dostat do rukou teroristů nebo agresivních států. Britská rozvědka MI5 varuje, že AI může zásadně změnit možnosti vývoje biologických zbraní. Ředitel…
-
Růst firmy bez zbytečných rizik: Na co nezapomenout při rozšiřování podnikání v roce 2026
Růst firmy představuje důležitý milník, který přináší nové obchodní příležitosti, vyšší příjmy i možnost oslovit širší skupinu zákazníků. Rozšiřování podnikání však není pouze otázkou investic, náboru zaměstnanců nebo vstupu na nové trhy. Každé rozhodnutí může ovlivnit finanční stabilitu, provozní efektivitu i právní bezpečnost společnosti. Zvláštní…
-
Za dob dinosaurů mohly mořím vládnout obří chobotnice
Zmínky o obřích hlavonožcích potápějících rybářské lodě byly dlouho považovány za námořnické pověry, než se ukázalo, že se zakládaly na pravdě. Nyní japonští vědci z Hokkaido University zanalyzovali fosilizované zobáky pradávných chobotnic, nalezené v Japonsku a na kanadském ostrově Vancouver, aby zjistili, že obří hlavonožci existovali už před zhruba 100…
