Vědavýzkum.cz
-
Martin Kadlec: Že je něco „bez fyziky“ nebo „bez matematiky" nikdo neříká. Proč tedy říkáme „bez chemie“?
Martin Kadlec se na Vysokém učení technickém věnuje hydrogelům a viskoelastickým materiálům, mimo laboratoř ho ale můžete potkat na workshopech, přednáškách, festivalech nebo třeba na táboře. Popularizaci chemie se začal věnovat až na konci magisterského studia, postupně se do ní ale pustil naplno. Dnes ho nejvíc baví předávat nadšení, zkoušet nové…
-
Brnotepláza – nové účinné trombolytikum pojmenované po Brně
Brnotepláza je enzym, který účinněji rozpouští krevní sraženiny. Výzkumníci z Masarykovy univerzity na jeho vývoji spolupracovali s odborníky z konsorcia STROKE Brno. Číst dál …
-
Akademii věd čeká volba 38 ředitelů ústavů. Jak moc je skutečně otevřená?
Akademii věd ČR čeká rozsáhlá obměna vedení. Výběr ředitelů desítek ústavů podléhá nové centrální směrnici, od které si vedení slibuje vyšší profesionalitu a otevřenost celého procesu. Zástupci pracovišť však poukazují na netransparentnost, zbytečné průtahy i oslabení vlastní autonomie. Dokáže nový systém přilákat špičkové mezinárodní lídry? Číst dál …
-
Unikátní soustava teleskopů pro výzkum vesmíru v La Palmě má českou stopu
Na Kanárských ostrovech ve čtvrtek 15. října slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů Large-Sized Telescope. Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části Cherenkov Telescope Array Observatory, budoucí největší observatoře pro detekci kosmického gama záření na světě. Na stavbě teleskopů se podílely…
-
CZELO: Snížení příštího rozpočtu, partnerská burza a Evropský pakt institucionálních investorů
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Přečtěte si o návrhu na snížení budoucího rozpočtu EU či Paktu institucionálních investorů a přihlaste se na partnerskou burzu v Bruselu. Zjistěte více o návratu Maďarska do evropských programů a staňte se expertem EACEA. Číst dál …
-
Libor Šmejkal: Dělat vědu na hranici poznání je jako objevovat nový kontinent
Tisíckrát výkonnější paměť, energeticky úsporné čipy nebo oproštění od vzácných zemin. Altermagnety, za které vědci získali Europhysics Prize, přibližuje v rozhovoru Libor Šmejkal. Jakou roli mohou plnit v budoucnu? Číst dál …
-
Daniel Münich: Příprava státního rozpočtu – nepřehlednost a nesystematičnost
Sestavení časové řady i v úzce vymezené sekci státního rozpočtu si vyžádalo prostudování a ruční provázání desítek nepřehledných dokumentů z dlouhého procesu přípravy státního rozpočtu. Jednotný, srozumitelný, v čase konzistentní zdroj těchto údajů a podkladů založený na moderních IT technologiích dosud v Česku nevznikl. Číst dál …
-
Veronika Jílková: Půda může být náš trumf v boji s klimatickou změnou
Pro hrstky zeminy vyráží do Arktidy i spálených lesů. Právě půda by totiž podle Veroniky Jílkové z Biologického centra Akademie věd ČR mohla lidstvu pomoct v boji s globálním oteplováním. Kvůli čemu se musela naučit střílet z kulovnice a proč je hmota, po které chodíme, tak důležitá? Číst dál …
-
Na kolik partnerů spoléhají rostliny a opylovači? Rozhoduje především klima
Nejrozsáhlejší globální analýza vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači vyvrací dlouho přijímanou představu, že směrem k rovníku jsou mezidruhové interakce stále specializovanější. Nová mezinárodní studie vedená českými vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR ukazuje, že klíčovou roli hraje klima, jehož proměny proto mohou opylování zásadně ovlivnit…
-
Jak se populismus podepisuje na demokratických institucích a svobodě?
Populismus se v posledních letech stal jedním z nejdiskutovanějších politických fenoménů. Jakým způsobem a hlavně v jakých situacích se negativně podepisuje na lidských právech v demokratických zemích? To mapuje rozsáhlá analýza, na které se podílel také výzkumník Niclas Berggren z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. Vyplývá z ní…
-
Chytré senzory pro stromy i zvířata mohou včas odhalit sucho, nemoc nebo riziko požáru
Elektronická náplast připevněná na list může zachytit nedostatek vody, infekci nebo další projevy stresu. Lehký senzor na těle zvířete zase dokáže průběžně sledovat jeho životní funkce, pohyb či změny chování. Možnosti flexibilní elektroniky pro péči o lesy a zdraví zvířat zmapovali Sagar Arya a Martin Pumera z CEITEC Vysokého učení technického v Brně v…
-
Petra Černohlávková: Špatně popsaná data jsou jako nesprávně založená kniha, prakticky neexistují
Výzkumník může sbírat cenná data i celé roky. Pokud ale zůstanou na jeho disku bez pořádného popisu, pro ostatní jako by neexistovala. Právě metadata totiž určují, zda půjde data najít, pochopit a znovu využít. S nástupem umělé inteligence jejich význam dále roste. Vedoucí oddělení repozitářů a správy metadat Národní technické knihovny Petra Černohlávková v…
-
Mariana Hanková: Zákon nestačí, transfer potřebuje i lidi, kteří ho umí využít
Nový zákon o transferu znalostí, připravovaný startupový zákon i Hospodářská strategie 2.0 mají výzkumu usnadnit cestu do praxe. O tom, zda nové nástroje skutečně povedou k lepším rozhodnutím a využití výsledků výzkumu, však nerozhodnou jen pravidla a programy. Rozhodující budou lidé a kapacity uvnitř institucí. Číst dál …
-
Nobelovy ceny 2026 mají i českou stopu. Jaká je osobní zkušenost našich vědců?
Nobelovy ceny jsou rozdány. V čem spočívá přínos letošních oceněných objevů? Přinášíme jejich reflexi včetně postřehů našich předních vědců, kteří jsou odborníky v daných oborech, či dokonce s laureáty osobně a dlouhodobě spolupracovali. Číst dál …
-
Čištění vody pomocí světla? Laboratorní testy prokázaly účinnost až 97 %
Světlo a močovina. To jsou dvě „základní ingredience“, které mohou stačit k účinnému a šetrnému čištění vody. Prokázal to nový výzkum vědců z CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Přestože jde teprve o základní výzkum, na který budou vědci dále navazovat, jeho výsledky je možné už nyní využít v praxi. Číst dál …
-
Zdeněk Strakoš: ERC není jen o počtech grantů a penězích. Může kultivovat celé vědecké prostředí
Debata o ERC grantech se často soustředí na jejich počet a objem získaných peněz. Jejich význam je však hlubší: mohou měnit způsob, jakým se v Česku dělá věda. Příprava ERC projektu vede vědce k tomu, aby si kladli skutečně důležité otázky, poctivě promýšleli jejich význam a přijímali kritickou zpětnou vazbu. Hodnoty, jako jsou poctivost, pravdivost a…
-
Chytré řízení fotovoltaiky má domácnostem šetřit peníze i stabilizovat síť
Matematici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se podílejí na vývoji systému, který bude pomocí matematické optimalizace a strojového učení automaticky rozhodovat, kdy má domácnost elektřinu z fotovoltaické elektrárny spotřebovat, uložit do baterie nebo dodat do sítě. Výsledkem projektu OLAF má být chytré řízení domácí energetiky, které sníží…
-
Třicet let Marie Skłodowska-Curie Actions: Dokáže Evropa vědce také udržet?
Program Marie Skłodowska-Curie Actions už třicet let podporuje mobilitu a kariérní rozvoj výzkumnic a výzkumníků. Rekordní zájem ale srazil úspěšnost žádostí pod deset procent. Co program vědcům skutečně dává a co následuje po skončení podpory? Zkušenosti školitelů i podpořených výzkumníků ukazují jeho sílu i limity českého akademického prostředí. Číst dál …
-
Objev nového mechanismu stabilizace retrovirových kapsid z VŠCHT
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí jsou Michaela Rumlová a Tomáš Ruml z VŠCHT Praha, objasnil nový mechanismus, kterým některé retroviry stabilizují svou ochrannou schránku – kapsidu. Studie publikovaná v časopise Nature Communications ukazuje, že různé skupiny retrovirů využívají stejný buněčný metabolit odlišným způsobem, což může být užitečné…
-
CZELO: Stáž v JRC, hlasování výboru CULT o Erasmus+ a partnerská burza s infodnem k výzvám HE na rok 2027
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Přihlaste se na stáž v JRC, zapojte se do průzkumu k Plánu obranné připravenosti 2030 nebo partnerské burzy a infodne k výzvám HE 2027. Přečtěte si o hlasování výboru CULT i zprávy o AI a digitálních technologiích. Číst dál …
-
Ota Pavlíček: Pražská univerzita stála u zrodu středověkých vědeckých konferencí
Na středověkých univerzitách se učenci jednou ročně scházeli napříč fakultami, představovali svou práci, odpovídali na otázky a po společné debatě své příspěvky přepracovávali a odevzdávali k publikaci. Pražská univerzita dost možná stála u zrodu tohoto fenoménu. Historik filozofie Ota Pavlíček vysvětluje, čím kvodlibety připomínaly dnešní konference, jak…
-
Bakterie, nanovlákna a plastová trubka. I tak se dá čistit voda
Na první pohled jednoduchá sestava, uvnitř ale pracují mikroorganismy, které pomáhají vodu dál dočistit. Karel Havlíček z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci se svým týmem spojil bakterie s 3D nanovlákenným nosičem a otestoval řešení na čistírně odpadních vod i v obyčejném zahradním jezírku. Číst dál …
-
Bernard Bolzano, nepohodlný génius, který předběhl svou dobu
Čech, Němec, Rakušan nebo Ital? Kazatel, filozof či matematik? Tím vším byl Pražan Bernard Bolzano, který se narodil právě před 245 lety. Nově budou všechna jeho díla online. A to díky mexickému badateli Elíasovi Fuentesi Guillénovi, jenž od roku 2018 působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR a zpřístupňuje veřejnosti nesmírně bohatý odkaz všestranného…
-
Vědci na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků
Dva druhy pavouků, které dosud nebyly zaznamenány na území České republiky, objevili vědci při monitoringu mokřadů jižní Moravy. Skákavku Attulus inexpectus nalezli na slanisku Trkmanec–Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan. Nálezy jsou výsledkem dlouhodobého monitoringu bezobratlých v rámci projektu LIFE in Salt…
-
Stáže na Evropské jižní observatoři: Budete se bát, bude to náročné. Ale stojí to za to.
Evropská jižní observatoř patří k nejvýznamnějším astronomickým organizacím na světě. Uspět v jejím silně konkurenčním mezinárodním prostředí se podařilo hned třem studentům a studentkám Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity: absolventce magisterského studia Adrianě Zacharové, doktorandovi Danielu Jadlovskému a doktorandce Michaele Vítkové. Číst dál …
-
Netopýři pocházejí z Evropy a létají už 65 milionů let
Mezinárodní tým vědců včetně odborníků z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Národního muzea a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR přepsal evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, zveřejněná v časopise Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v…
-
TC Praha v září: Legislativa, lidský kapitál, technologické infrastruktury i Horizont Evropa
Co mění nový zákon o výzkumu a inovacích? V aktuálním výběru z dění v Technologickém centru Praha představujeme, jak se v praxi zjednodušuje Horizont Evropa, jak mohou technologické infrastruktury podpořit české firmy a co na podzim čeká výzkumníky a projektové manažery. Nechybí ani nové poznatky o rozvoji lidského kapitálu ve výzkumu a praktické informace…
-
Mitchell Young: Chceme v každé zemi identifikovat hlavní aktéry vědecké diplomacie
Věda bezpochyby zasahuje do nejnaléhavějších geopolitických výzev současnosti – od umělé inteligence a klimatické změny až po bezpečnost výzkumu. Právě zde vstupuje do hry vědecká diplomacie. Číst dál …
-
Top 10 za září: Zdanění miliardářů by zachránilo miliony životů, CAR-T buňky zcela odstranily metastatický nádor
Proč mají fanoušci Taylor Swift tendenci slevovat z ochrany klimatu? Jaké dopady může mít rušení povinného očkování? Jak finanční motivace ke spánku zlepšuje školní prospěch? Přinášíme výběr nejzajímavějších vědeckých i společenských zjištění posledních dní, od průlomů v medicíně a lidské paměti až po analýzy politického vlivu. Číst dál …
-
Leukemické buňky reagují na léčbu tak, že ze sebe udělají terč
Léčba nádorové buňky nejen poškozuje, ale také je mění. A právě některé z těchto změn by se daly využít k účinnějšímu zacílení léčby. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno zjistili, že při léčbě chronické lymfocytární leukémie přibývá na povrchu nádorových buněk receptor, na který lze cíleně zaútočit pomocí protilátky. Číst dál …
