1. Vznik a šíření osvícenství

    Osvícenství se objevuje již ve druhé polovině 17. století. Vzniká v Holandsku a Anglii. Po Anglii se nejvýrazněji prosazuje v absolutistické Francii a začíná expandovat do všech stran, včetně Ruska za Kateřiny Veliké. Kateřina Veliká se alespoň pokouší o osvícenský absolutismus. V Německu tento myšlenkový proud získává svůj název osvícenství (Aufklärung)…

    · Ostatní › Záhady

  2. Kompletní znění vzkazu TGM

    19. září 2025 se otevřel kus historie. V přímém přenosu Radiožurnálu se v Lánech rozpečetila tajemná obálka, kde měla být poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka. Pět stránek s textem převážně v angličtině ale nakonec podle odborníků pochází již z roku 1934, kdy si Tomáš Garrigue Masaryk myslel, že umírá. Jeho úvahy zaznamenal syn Jan. Ve spolupráci s…

    · Ostatní › Záhady

  3. Historie gregoriánského kalendáře v Evropě

    Gregoriánský kalendář nebyl všude přijat ihned. Stanoveného dne byla reforma provedena jen v některých katolických zemích – větší části Itálie, Španělsku, Portugalsku a Polsku. I v těchto zemích ovšem v některých místech zavedení reformy přinášelo veliké potíže, prostí lidé důvodu reformy nerozuměli a někteří se dokonce domnívali, že jim vypuštěné dny byly…

    · Ostatní › Záhady

  4. Historie gregoriánského kalendáře

    Předchůdce gregoriánského kalendáře, později nazvaný juliánský kalendář, fungoval po mnoho století poměrně dobře, Césarova reforma římského kalendáře z roku 45 př. n. l. se osvědčila. Tropický rok má ale délku 365,2422 dne, a je tedy o 11 minut kratší, než předpokládá juliánský kalendář (365,25 dne) s přechodným (o 1 den delším) rokem každé 4 roky…

    · Ostatní › Záhady

  5. Osvícenství v umění

    Z umění se osvícenství nejvíce (a téměř výhradně) projevilo v literatuře. Vyšší zájem byl zaznamenán o románovou tvorbu a tato poptávka pak dala vzniknout tzv. sentimentálnímu románu. Zvláště oblíbená byla epistulární forma románu. V hudbě se osvícenské prvky projevily například v díle Wolfganga Amadea Mozarta, a to zejména v jeho operách (Únos ze Serailu…

    · Ostatní › Záhady

  6. Osvícenství ve vědě

    Řada věd zaznamenala v 18. století nebývalý rozmach. Zvýšený zájem o přírodu pomohl k rozvoji fyziky, chemie či biologie a vzniku mnoha jejich odvětví. Při vědeckém bádání se rozšířila metoda pokusu (hojně používaná již od renesance) a objev mikroskopu. Ve společenských vědách vznikla zcela nová odvětví, např. politická ekonomie či filosofie dějin. Ve vědě…

    · Ostatní › Záhady

  7. Datování podle egyptského a podle juliánského kalendáře

    Protože egyptský kalendář byl „toulavým“, musíme pro srovnání egyptského datování a datování podle juliánského kalendáře najít opěrné datum, v němž se bude shodovat první heliakický východ Siria (19. červenec juliánského kalendáře) s 1. dnem měsíce thóth. Od římského spisovatele Censorina, který napsal v roce 283 n. l. knihu věnovanou převážně kalendáři a…

    · Ostatní › Záhady

  8. Historie egyptského kalendáře

    Egyptský kalendář byl jeden z prvních solárních kalendářů. Egypťané zpozorovali, že letní slunovrat přichází v době heliaktického východu hvězdy Sirius (tu nazývali Sopdet nebo Anibus, ve starověku byla nazývána Sóthis). Současně s jejím východem se začínal rozvodňovat Nil, aby přinesl úrodné bahno. Vítání Siria proto provázely velké slavnosti a zvláštní…

    · Ostatní › Záhady